Význam radionavigované chirurgie pokročilých stadií karcinomu prsu po neoadjuvantní chemoterapii

Konference: 2008 13. ročník odborného sympózia na téma Onkologie v gynekologii a mammologii a 3.ročník pro NLZP

Kategorie: Onkologická diagnostika

Téma: Doporučené diagnostické algoritmy v případě podezření na lokální recidivu či diseminaci karcinomu prsu, léčba recidivujícího a disseminovaného ca prsu, biologická terapie, indikace

Číslo abstraktu: 007

Autoři: Doc. MUDr. Pavel Strnad, CSc.; prof. MUDr. Lukáš Rob, CSc.; MUDr. Hana Stankušová, CSc.; prof. Ing. Kyra Michalová, DrSc.; Z. Moravcová

Cíl práce

Vyhodnocení efektivity biopsie sentinelové uzliny v případech výrazné regrese lokálně pokročilých karcinomů prsu po aplikaci neoadjuvantní chemoterapie. Velmi dobrá nádorová regrese u mladých žen a některé údaje z literatury nás vedly k pokusu o lymfatické mapování i v těchto nestandardních situacích.


Soubor a metodika

Vyhodnotili jsme 31 případů lokálně pokročilých karcinomů prsu z období 2006 a 2007. Průměrný věk žen souboru byl 47,9 let, věkové rozmezí 29-77 let. Zastoupení určitých věkových skupin je zobrazeno v grafu 1. V tomto souboru žen dominují ženy mladé, čtyři případy byly karcinomy prsu u žen v souvislosti s těhotenstvím.


Graf 1

Procentuelní zastoupení jednotlivých věkových skupin v souboru žen s lokálně pokročilým karcinomem prsu



Po verifikaci karcinomu a upřesnění stagingu onemocnění byla primární léčebnou modalitou chemoterapie, nejčastěji kombinace AC, FAC event. s Taxany nebo Herceptinem. Délka chemoterapie se pohybovala od 4 cyklů do 9 měsíců kombinované léčby. Za dobrou regresi nádoru bylo považováno vymizení regionální lymfadenopatie a adekvátní regrese lokální (klinické vyšetření, zobrazovací metody).

Průměrná velikost nádoru po neoadjuvantní chemoterapii byla 13,9 mm s rozmezím mezi 0 až 50 mm.

Graf 2 uvádí zastoupení nádorů podle velikosti (pT).


Graf 2

Procentuelní zastoupení nádorů podle velikosti (pT) ve skupině žen po neoadjuvantní chemoterapii



Metodika biopsie sentinelové uzliny

Použili jsme standardní metodiku subdermální nebo subareolární aplikace 0,3ml 20 MBq Senti-Scintu většinou ve dvoudenním protokolu. U nehmatných lézí byla použita metodika ROLL nebo lokalizační drát. Po disekci sentinelové uzliny následovala exenterace axily a histopatologické vyšetření všech získaných lymfatických uzlin.


Výsledky

V 17 případech (55%) jsme zaznamenali postižení lymfatických uzlin nádorem. Frekvence postižení lymfatických uzlin podle velikosti nádoru je uvedena v grafu 3.


Graf 3

Frekvence postižení lymfatických uzlin podle velikosti nádoru po neoadjuvantní chemoterapii



Výsledky biopsie sentinelové uzliny

Z celkového počtu 31 biopsií jsme měli selhání detekce sentinelové uzliny v osmi případech (26%) a falešnou negativitu sentinelové uzliny ve 4 případech (24%). Celkové procento neúspěchu biopsie v celém souboru bylo 39%. Postižení regionálních uzlin nádorem jsme pozorovali i v polovině případů, ve kterých již nebylo možné ani histologicky nádor v prsu prokázat.


Závěr

I přes pozoruhodnou regresi velikosti primárního nádoru a regionální lymfadenopatie perzistuje ve vysokém procentu případů postižení těchto uzlin nádorem. Toto postižení nelze běžným neinvazivním vyšetřením detekovat a biopsie sentinelové uzliny též nedává spolehlivou předpověď. I přes sporadické úspěchy lymfatického mapování je v těchto případech indikována pečlivá disekce axily.

Na základě našich nálezů se domníváme, že léze lymfatické drenáže pokročilým karcinomem prsu je trvalá. Ani případy s dokonalou regresí tumoru nejsou indikovány k radionavigované chirurgii axily.


Práce byla podpořena grantem IGA MZ ČR č. NR 8874-3

Datum přednesení příspěvku: 18. 1. 2008