Z čeho by měla vycházet individualizace léčby časných stadií cervikálních karcinomů?

Konference: 2010 15. ročník odborného sympózia na téma Onkologie v gynekologii a mammologii

Kategorie: Zhoubné gynekologické nádory

Téma: Prognostické faktory, diagnostika. Hrdlo děložní

Číslo abstraktu: 028

Autoři: MUDr. Marek Pluta, Ph.D.; prof. MUDr. Lukáš Rob, CSc.; doc. MUDr. Helena Robová, Ph.D.; doc. MUDr. Michael Halaška, Ph.D.

Aktuální technologické možnosti a posun znalostí o chování časných stádií karcinomů děložního hrdla umožňuje provést exaktní, vysoce individualizovanou terapeutickou rozvahu před zahájením operační léčby a dokonce i peroperačně v průběhu samotného terapeutického výkonu.

Do léčebné rozvahy časných stádií zhoubných nádorů děložního hrdla vstupují dva zásadní momenty – rozsah samotného postižení a v některých případech věk pacientky, respektive její přání další gravidity.

Základním prvkem je exaktní rozbor reprezentativní biopsie a stanovení histopatologického typu nádoru a přítomnosti respektive nepřítomnosti angioinvaze a lymfangioinvaze. K objektivnímu rozhodnutí o rozsahu nádorového postižení kromě klasického komplexního gynekologického vyšetření je nutné doplnění expertního ultrazvukového vyšetření a/nebo MRI cíleně zaměřeného na oblast cervixu a paracervikální tkáně. Nutností ke stanovení prognostických kritérií je stanovení nejen samotného absolutního rozměru nádorového postižení, ale i volumometrie nádoru a stanovení relativního vztahu a poměru mezi tkání nádorovou a tkání nepostiženou. Součástí vyšetření je odběr nádorových markerů. Elevace SCC tu markeru má korelaci s postižením lymfatického systému. Specificita CEA a CA 125 v případě adenokarcinomu je nižší. Na základě těchto objektivních informací a pohovoru s pacientkou lze stanovit léčebnou rozvahu o konkrétním typu léčby.

Detekce a peroperační zhodnocení sentinelové uzliny (SLN) je dle aktuálního přepracovaného českého guideline pro léčbu časných stádií cervikálních karcinomů nezbytnou podmínkou fertilitu zachovávajících operací a velkou výhodou při ostatních operačních řešeních. Další management SLN pozitivních pacientek je diskutován jednotlivými školami. Jako možnosti dalšího postupu se nabízí radikalizace operace v rozsahu Wertheim III (Querlue C2) nebo debulking pánevních a staging/debulking paraaortálních uzlin, ponechání dělohy a následně chemoradioterapie nebo rovnou v případě pozitivy SLN odstoupení od operace a indikace chemoradioterapie. V našem managementu se přikláníme k radikalizaci operace na stupeň C2. V případě fertilitu zachovávajících operací je tento postup předem ošetřen v informovaném souhlasu, s kterým je pacientka seznámena ještě před zahájením operační léčby.

Datum přednesení příspěvku: 9. 1. 2011