ZÁVĚRY STUDIE NEŽÁDOUCÍCH NÁSLEDKŮ OPERACÍ MÍZNÍCH UZLIN PRO KARCINOM PRSU V MOÚ

Konference: 2015 XXXIX. Brněnské onkologické dny a XXIX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Zhoubné nádory prsu

Téma: XIII. Nádory prsu

Číslo abstraktu: XIII/ 49

Autoři: MUDr. Pavlína Vrtělová; MUDr. Oldřich Coufal; Mgr. Iveta Selingerová; MUDr. Petr Krsička

Východiska:

Výkony na regionálních lymfatických uzlinách jsou tradiční součástí diagnosticko-terapeutických postupů u karcinomu prsu. Kompletní odstranění podpažních uzlin (disekce axily) je zatíženo rizikem trvalých následků. Nejčastějšími konsekvencemi jsou lymfedém horní končetiny a hrudní stěny, změny senzitivní inervace axily a dorzomediální plochy paže a omezení hybnosti ramene na operované straně. Z dosavadních studií nicméně vyplývá, že určitý podíl pacientek může mít dlouhodobé problémy (parestezie, lymfedém, serom) i po pouhé biopsii sentinelové uzliny (SNB).

Soubor pacientů a metody:

Srovnáváme frekvenci objektivních a subjektivních ukazatelů pooperační morbidity mezi pacientkami se SNB a disekcí axily operovanými v MOÚ pro časné stadium karcinom prsu. Studie byla rozdělena do dvou částí. Prospektivně byl u 207 pacientek operovaných v letech 2010–2012 srovnáván v období 6 měsíců a 1 roku rozdíl v obvodech paže a předloktí, abdukci ramene, svalové síle paže a změnách senzitivní inervace v oblasti n. intercostobrachialis (ICBN). Objektivní měření byla doplněna informacemi o subjektivním hodnocení formou dotazníku (pacientky klasifikovaly intenzitu parestezií v axile a na paži, otoků horní končetiny, omezení hybnosti ramene, snížení svalové síly, obratnosti a citlivosti paže). U každého z těchto parametrů byl pomocí statistického testování ověřován vzájemný rozdíl jak mezi oběma skupinami pacientek v daném časovém období, tak vývoj v jednotlivých skupinách v časové ose. V retrospektivní části byly získány od 172 pacientek operovaných v letech 2006–2007 informace o subjektivním hodnocení (viz výše) 5 let po operaci.

Výsledky:

Ve srovnání s axilární disekcí bylo v našem souboru u pacientek po SNB prokázáno statisticky významné snížení četnosti klinicky významného lymfedému horní končetiny a poruch senzitivní inervace ICBN v obou sledovaných obdobích, výsledky odpovídaly subjektivnímu vnímání potíží. Omezení abdukce a svalové síly paže bylo statisticky významné jen v 6 měsících, bez korelátu v subjektivním hodnocení. Konkrétní data budou uvedena v prezentaci.

Závěr:

Naše studie potvrdila předpoklad nižší pooperační morbidity po SNB ve srovnání s disekcí axily, přesto zůstává určité procento pacientek po SNB s trvalými obtížemi. Tento fakt je nutno zohlednit při indikacích SNB u karcinomů in situ, u nichž je žádoucí předoperační stanovení prediktorů možné invaze v resekátu.

Práce byla podpořena grantovým projektem MZ ČR – RVO (MOÚ, 00209805).

Datum přednesení příspěvku: 9. 4. 2015