ZÁZRAK SE NEKONÁ ANEB ÚSKALÍ LÉČBY VITAMINEM C – KAZUISTIKA

Konference: 2014 XXXVIII. brněnské onkologické dny a XXVIII. konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Chemoterapie

Téma: XXIX. Varia (ostatní, jinde nezařaditelné příspěvky)

Číslo abstraktu: 305

Autoři: MUDr. Hana Študentová; as. MUDr. David Vrána, Ph.D.; MUDr. Ivana Pejpková; prof. MUDr. Bohuslav Melichar, Ph.D.

Východiska:

O možnosti využití vitaminu C v terapii zhoubných nádorů se hovořilo již v 70. letech 20. století. Pro neúspěch pak zájem na několik desetiletí utichl. V současné době probíhá v České republice intenzivní kampaň, která vyzdvihuje léčbu vysokými dávkami intravenózně podaného vitaminu C a doporučuje ji jako součást základní protinádorové léčby, jelikož údajně zlepšuje kvalitu života onkologických pacientů a snižuje intenzitu nežádoucích účinků onkologické léčby. V případě vitaminu C se uvádí, že k protinádorovému účinku je třeba vysokých plazmatických koncentrací, kterých je možno dosáhnout nikoliv perorální aplikací, ale výhradně aplikací intravenózní, a to ve vysokých dávkách 0,75–1,75 g/ kg tělesné hmotnosti. Nutno však podotknout, že dosud nemáme nic víc než výsledky studií fáze I, které se zaměřovaly na bezpečnost a toleranci vitaminu C, a to především v kombinaci s jinou léčebnou modalitou, nejčastěji chemoterapií. Stále tedy chybí výsledky klinických studií s vitaminem C, které by prokázaly léčebný efekt na dostatečně velkém souboru nemocných.

Popis případu:

V naší kazuistice prezentujeme případ 21leté pacientky, které byl v září 2013 gynekologem diagnostikován tumor levého ovaria na sonografii. Pacientka následně absolvovala levostrannou adnexektomii se strippingem peritonea a vesikouterinní pliky. Peroperačně nález hodnocen jako cystický, dobře diferencovaný teratom, definitivní histologie však potvrdila nezralý teratom. PET/ CT prokázalo generalizaci onemocnění, ascites, peritoneální karcinomatózu a pánevní lymfadenopatii. Po stanovení diagnózy byla v zápětí zahájena infuzní terapie vysokými dávkami vitaminu C dle doporučeného dávkovacího schématu lékařem bez specializace v klinické či radiační onkologii v soukromém zdravotnickém zařízení. Do naší péče se nemocná dostala již v celkově špatném stavu s renálním selháním při oboustranné obstrukční nefropatii, v minerálovém rozvratu a s objemným ascitem. Byla zahájena intenzivní podpůrná péče, substituce anémie, provedena oboustranná drenáž ledvin. Po zlepšení laboratorních parametrů byla opatrně zahájena chemoterapie s carboplatinou v monoterapii. Navzdory veškeré lékařské péči nemocná po 3 týdnech od přijetí do naší péče zmírá na progresi onemocnění.

Závěr:

Standardem v onkologické léčbě se mohou stát nové léčebné postupy až po absolvování celé fáze klinického zkoušení a s výsledky, které potvrdí jak bezpečnost, tak účinnost u dostatečně velkého souboru pacientů. Systémová léčba zhoubných nádorů patří výhradně do rukou lékaře se specializací v klinické či radiační onkologii.

Datum přednesení příspěvku: 24. 4. 2014