ZINEČNATÉ IONTY JAKO BIOMARKER NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ: VÝSLEDKY METAANALÝZY

Konference: 2014 XXXVIII. brněnské onkologické dny a XXVIII. konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie

Téma: Postery - lékařská sekce

Číslo abstraktu: 152

Autoři: MUDr. Jaromír Gumulec; Mgr. Martina Raudenská, Ph.D.; doc.RNDr. Vojtěch Adam, Ph.D.; doc.Ing. René Kizek, Ph.D.; RNDr. Michal Masařík, Ph.D.

Východiska:

Zinek(II) je významnou signální substancí řady kaskád. U mnohých nádorů byly popsány změny hladin těchto iontů v nádorových tkáních a v sérech. Tento fakt byl popsán desítkami studií; výsledky jsou mnohdy rozporuplné. Cílem této práce bylo shrnout výsledky těchto studií pomocí metaanalýzy a ozřejmit možnosti využití v diagnostice.

Materiál a metody:

Studie byly vyhledány v databázích Web of Science, PubMed, Embase a Cochrane library a v bibliografiích jednotlivých autorů. Do studie byly zahrnuty pouze full texty. U studií byl stanoven standardizovaný rozdíl v průměru a heterogenita mezi studiemi. K analýze byl použit model náhodných a pevných efektů na základě míry heterogenity, následně byl analyzován publikační bias. Comprehensive Meta-analysis 2 software (Biostat, Englewood, NJ) byl použit pro analýzu.

Výsledky:

Celkem bylo analyzováno 114 studií s celkem 22 737 pacienty. Snížená hladina sérového zinku byla zjištěna u pacientů s nádorovým onemocněním plic (maloi nemalobuněčné nádory), spinocelulárních karcinomů hlavy a krku, hepatocelulárních nádorů, nádorů prsu a žaludku a prostaty (obr. 1).

Naopak, zvýšení sérových hladin tohoto iontu nebylo prokázáno u žádného ze studovaných nádorů. Zvýšení však bylo prokázáno u nádorové tkáně prsu, pokles byl zaznamenán u nádorů prostaty, jater plic a u tumorů štítné žlázy. U ostatních tumorů nebyl na úrovni nádorové tkáně prokázán signifikantní rozdíl mezi vzorky nádorovými a kontrolními.

Závěr:

Výsledky této metaanalýzy potvrzují fakt, že se zinečnaté ionty podílejí na patogenezi řady nádorových onemocnění. Důsledkem tohoto faktu jsou změny hladin zinečnatých iontů jednak v nádorových tkáních, jednak v sérech pacientů. Možnost využít tento parametr v diagnostice je nutné ověřit prospektivními studiemi, zaměřujícími se zejména na dynamiku změn hladin těchto iontů v průběhu progrese onemocnění a na korelaci s dalšími klinicko- patologickými ukazateli. Metaanalýza dosavadních studií totiž nemůže tyto asociace analyzovat s dostatečnou statistickou silou.

Práce byla podpořena grantovými projekty IGA MZ NT14337-3/ 2013, CEITEC CZ.1.05/ 1.1.00/ 02.0068 a NanoBioMetalNet CZ.1.07/ 2.4.00/ 31.0023.

Datum přednesení příspěvku: 24. 4. 2014