Mezi cíli Národního onkologického programu České republiky je také zlepšení kvality života onkologicky nemocných. V této části se zabýváme výživou onkologicky nemocných, psychosociální podporou a dalšími aspekty péče o nemocné.
-
Nutriční péče
- Hodnocení nutričního rizika
- Přednášky
-
Nežádoucí účinky léčby
- Přednášky
- Řešení toxicity léčby
-
Psychologická péče
- Psychoonkologická sympózia
- Zásady komunikace
-
Psychiatrická péče
- Psychiatrická péče
- Psychiatrické syndromy
-
Sociální péče
- Sociální péče
- Vycházky nemocných
-
Ošetřovatelská péče
- Péče o pacienta se stomií
- Onkologické rány
- Léčba závislosti na tabáku
- Pohyb v onkologické léčbě
-
Finanční pomoc
- Dobrý Anděl
- Doporučte své pacienty
-
Pacient v remisi
- Přeživší dětští pacienti
- Návrat do práce a do života
-
Paliativní a terminální péče
- Výživa
- Hospicová péče
- Léčba bolesti
-
Kvalita života dětí
- Vývojová psychologie
- Komunikace s dětmi
- Komunikace s rodinou
-
Kvalita života zdravotníků
- Psychologická poradna pro odborníky
- Přednášky
Články
Počet dlouhodobě přežívajících dětských a mladých onkologických pacientů každoročně v populaci narůstá, 75 % z nich je mladších 40 let. Kolem 70% z nich má různě závažné pozdní následky. Frekvence a závažnost pozdních následků onkologické léčby a kvalita života jsou dnes jedním z významných parametrů určujících kvalitu poskytované onkologické péče. Aktuální studie jejich etiopatogenezy ve vztahu k aplikované onkologické léčbě poskytují důležité informace, které výrazným způsobem modifi kují dosavadní léčebná schémata, ovlivňují rozvoj nových léčebných postupů a podporují rozvoj personalizované protinádorové léčby. Přednáška pro praktické lékaře.
Z důvodů přehlednosti, dostupnosti a zrychlení práce nutričních terapeutek byl v říjnu 2011 zaveden na Masarykově onkologickém ústavu strukturovaný zápis nutriční terapie.
Významné poklesy hmotnosti a BMI u pacientů po zahájení intenzivní chemoterapie pro akutní leukémie a po alogenní transplantaci krvetvorných buněk.
Přednáška o výživě nemocných s perkutánní endoskopickou gastrostomií a perkutánní endoskopickou jejunostomií z pohledu nutričního terapeuta.
Princip fast tracku je minimalizace negativních důsledků operace na dolním GIT, snížení stresové reakce, adekvátní analgetizace, zabránit intravenózně přetížení tekutinami, zabránit peroperační hypotermii, zkrácení střevní paralýzy, redukce pooperační nauzey a bonitu, zkrácení délky upoutání na lůžko – včasná rehabilitace, zkrácení rekonvalescence, včasné zahájení výživy.
Předoperační nutriční příprava má větší význam, než časná pooperační parenterální výživa.
Malnutrice je definována jako stav nedostatku živin důležitých pro funkci lidského těla. V širším slova smyslu se tedy jedná o nedostatek základních živin. Vyskytuje se průměrně u 20 % pacientů při přijetí a u 40– 50 % pacientů v průběhu hospitalizace v závislosti na onemocnění a věku pacientů. U onkologických pacientů zpravidla hovoříme až o 70 % nemocných.
Nutriční terapie, pokud je indikována, musí být zahájena včas. Váhový úbytek se snižuje většinou ve skocích tak, jak pacient prodělává různá vyšetření a onkologickou léčbu. Pod přednáškou najdete krátký test, ve kterém si můžete ověřit Vaše znalosti.
Psychoonkologická sekce České onkologické společnosti ČLS JEP předkládá ke shlédnutí všem zájemcům už třetí sympózium, které se tentokrát věnovalo kvalitě života onkologických pacientů a jejich blízkých.
Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP vydává zprávu o stavu paliativní medicíny v České republice, obsahující základní epidemiologická data a charakterizující potřebu paliativní péče v ČR.
Výzva vládám, aby se zasadily o dostupnost paliativní péče ve svých zemích, která vznikla u příležitosti Evropského kongresu paliativní péče.
Netradiční přednáška o syndromu vyhoření zazněla na 3. psychoonkologickém sympóziu v Hradci Králové.
Kvalita života psychoonkologa závisí na míře osobní spokojenosti a pohody s podmínkami vlastního pracovního života, závisí od postoje, zázemí, smyslu práce, dostatku vnitřních sil, podpory a pozitivní zpětné vazby. Přes všechna negativa a těžkosti je možné vnímat i na onkologii práci v roli klinického psychologa či psychoonkologa jako práci, která posouvá hranice kvality života – pacientům, ale také – odborníkům.
Cílem paliativní péče je dosažení co nejlepší kvality života nemocných, jejichž nemoc již nereaguje na kurativní léčbu a také dosažení co nejlepší kvality života rodin vážně nemocných pacientů. Přehledná přednáška o cílech, prioritách a zásadách paliativní péče.
Nadační fond pomáhá pravidelnými měsíčními příspěvky rodinám s dětmi, kde otec, matka a nebo některé z dětí trpí onkologickým onemocněním, a které se vlivem této zákeřné nemoci dostaly do finanční tísně.