Světový den boje proti rakovině: prevence, screening a hlas pacientů v centru pozornosti

Světový den boje proti rakovině: prevence, screening a hlas pacientů v centru pozornosti

Šance pro plíce, Tisková zpráva ke Světovému dni boje proti rakovině: prevence, screening a hlas pacientů v centru pozornosti, Praha, 3. února 2026
Dne 4. února si celý svět připomíná Světový den boje proti rakovině – mezinárodní osvětový den zaměřený na prevenci, včasnou diagnostiku, moderní léčbu a kvalitu života onkologických pacientů a jejich blízkých. Také v České republice se k tomuto dni váže řada odborných i osvětových aktivit. Aktivně se do nich zapojuje i pacientská organizace Šance pro plíce, z.s. která se dlouhodobě, jako jediná u nás, specificky věnuje tématu rakoviny plic, jenž patří mezi nejzávažnější onkologická onemocnění.

Podle dat ÚZIS ČR je rakovina plic v České republice, i celosvětově, dlouhodobě onkologickým onemocněním s nejvyšší úmrtností. Každoročně je diagnostikováno přibližně 6 500 nových případů a více než 5 000 lidí na tuto nemoc ročně umírá. Přesto jde o diagnózu, u níž může včasný záchyt zásadně změnit prognózu. Na to upozorňuje také pacientská organizace Šance pro plíce u příležitosti Světového dne boje proti rakovině, který připadá na 4. února.

„Nejrizikovější skupinou pro rozvoj karcinomu plic jsou současní i bývalí kuřáci. Pokud jim je 55-74 let mají možnost bezplatného screeningu plic, často o něm ale neví, nebo na něj ze strachu odmítají jít. To je našim cílem změnit. Zásadní je vysvětlovat, jak toto preventivní vyšetření funguje a mluvit přitom srozumitelně, bez stigmatizace a zbytečného strašení, abychom těm, kteří jsou v péči o své zdraví pasivní dodali odvahu se o něj starat aktivně, a absolvovat dostupné preventivní programy,“ říká zakladatelka spolku Šance pro plíce Ilona Mančíková.

„Screeningové programy představují jedny z nejefektivnějších nástrojů moderní onkologické prevence. U karcinomu plic to platí dvojnásob, protože včasný záchyt zásadně mění prognózu pacientů a umožňuje využít potenciál současné léčby naplno. Program časného záchytu karcinomu plic je součástí širší strategie Ministerstva zdravotnictví ČR zaměřené na prevenci a snižování úmrtnosti na onkologická onemocnění. Úkolem Národního screeningového centra je tyto programy odborně připravovat, vyhodnocovat a podporovat jejich zapojení do praxe,“ doplňuje Karel Hejduk, vedoucí Národního screeningového centra.

Mladá, aktivní a s diagnózou

Nejde ale jen o kuřáky, mezi pacienty s diagnózou rakoviny plic se podle dat objevují nekuřáci, často ženy v produktivním věku. O důvodech záchytu nemoci u těchto skupin odborníci spekulují – hovoří o možném vlivu faktorů jako je znečištěné životní prostředí, nezdravý životní styl, či pasivní kouření, nebo genetických predispozicích. Jasno v příčinách vzniku nemoci u těchto skupin ale zatím není.

Do statistiky pacientek - nekuřaček patří i příběh Patricie S. (50), která si na sklonku roku 2022/2023 vyslechla diagnózu nemalobuněčný adenokarcinom plic ve čtvrtém stadiu. Metastázy byly v kostech, několik menších i v mozku a rakovina zasáhla většinu vnitřních orgánů.

„Začalo to po lehké viróze přetrvávajícím kašlem, který nereagoval na běžnou léčbu. Jinak jsem neměla teplotu ani jiné problémy. Únavu jsem dávala za vinu pracovnímu vypětí a podzimnímu počasí. Když byl však kašel po pár týdnech už intenzivní, šla jsem k lékařce. Podle vyšetření to nejdříve vypadalo na srůsty po covidu nebo přítomnosti tekutiny, až CT s vysokým rozlišením ukázalo rakovinu,"
vzpomíná na toto období Patricie.

Podrobné testy ve specializovaném centru plicní onkologie ve Fakultní Thomayerově nemocnici následně odhalily genetickou mutaci ALK+. Tato mutace umožnila zahájení moderní biologické léčby - paní Patricie začala brát cílenou léčbu ve formě tablet, které blokují metabolické dráhy potřebné pro růst rakovinných buněk. Později dostávala i injekční léčbu zaměřenou na kostní metastázy.

Léčba přispěla k výraznému zlepšení jejího stavu a možnému návratu k aktivnímu životu. Dnes, téměř tři roky od diagnózy, je bez radiologicky zjistitelné přítomnosti nádoru. V levé plíci zůstala jizva a zhroucená část laloku, ale vyšetření neukazují žádnou aktivní nemoc.


„Chodím do práce, do přírody, na výlety – jen si beru turistické hůlky. Vedlejší účinky léčby, hlavně únava, mě provází, ale dá se s tím žít. A hlavně – žiju. Nevím, jak dlouho bude léčba účinná. Ale právě teď jsou výsledky dobré. A já chci žít každý den naplno," neztrácí naději Patricie, která se sama aktivně zapojuje také do pomoci dalším pacientům a adresuje jim i svou výzvu: „Sama jsem nic nepodcenila, přesto přesná diagnóza trvala celé měsíce. Moje výzva pro všechny je: neodkládejte návštěvu lékaře, pokud cítíte jakékoliv změny, diskomfort. Buďte proaktivní, zajímejte se o své zdraví, naslouchejte svému tělu."

Doc. MUDr. Radka Lohynská, Ph.D., přednostka Onkologické kliniky 1. LF UK a FTN k tématu dodává:
„Zásadní v léčbě všech nádorových onemocnění je diagnóza nemoci v časném stádiu, což se díky účasti obyvatel ČR ve screeningových programech pomalu zlepšuje. Preventivní vyšetření je určeno osobám, které nemají žádné potíže a jeho cílem je odhalit nádory dřív, než se projeví příznaky. U některých typů rakoviny (např. prsu, tlustého střeva, děložního hrdla) je jasně prokazatelné i v české populaci, že pravidelný screening výrazně snižuje úmrtnost. Přesto mnoho lidí preventivní programy nevyužívá a bohužel u většiny pacientů je nádorové onemocnění diagnostikováno v pokročilém stadiu. Mezi novější preventivní programy patří screening karcinomu prostaty a u kuřáků screening plicního karcinomu. Pro méně časté nádory screeningové programy nejsou a je třeba věnovat pozornost varovným příznakům jako jsou dlouhodobé bolesti, váhový úbytek, krvácení, bulky různě po těle, nehojící se rány a měnící se mateřská znaménka.“

A dál pokračuje: „Nové možnosti léčby nádorových onemocnění zahrnují cílenou terapii a imunoterapii. Určení nejvhodnější léčby pro konkrétního pacienta probíhá na základě výsledku specializovaného vyšetření buněk z odběru části nádoru patologem. Plicní nádory jsou heterogenní skupina nádorů, kde jsou právě tyto nové možnosti využívány nejčastěji. Pokud je nalezena tzv. řídící mutace EGFR, ALK, ROS1či BRAF (a dalších méně častých) je možné použít léčbu cílenou např. na změněný receptor na povrchu nádorových buněk, což vede k zástavě jejich růstu a zmenšení nádoru.  Nějaký molekulární cíl pro léčbu lze nalézt u zhruba 25 % pacientů s plicními nemalobuněčnými nádory. Pro většinu pacientů, u nichž nebyla prokázána mutace vhodná pro cílenou terapii je možností léčby chemoterapie s imunoterapií. Důležité místo v léčbě nádorů má chirurgická léčba a radioterapie (ozařování), u nichž pokrok v přístrojové technice pomohl se snížením vedlejších účinků.“ 

K příběhu Patricie S. doc. Lohynská ještě doplňuje: „Výše uvedená diagnóza ALK+ nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) se vyskytuje vzácně asi u 5 % pacientů a typicky je to právě u mladých žen, nekuřaček. ALK inhibitory zásadně zlepšily prognózu této podskupiny NSCLC. NSCLC dnes není jedna nemoc, ale soubor molekulárně definovaných skupin. Díky moderní cílené léčbě v rámci KOC mnoho pacientů dnes roky žije v dobré kvalitě života s mírnými vedlejšími účinky a u řady léčených pacientů s lze mluvit o chronickém onemocnění.“


Pacienti pacientům

Zorientovat se v náročné situaci a získat potřebné informace, včetně těch, na co všechno mají pacienti nárok, bývá pro diagnostikované pacienty i jejich okolí často složité. Pomoc jim dnes nabízí takzvané Pacientské rady, které MZ ČR doporučilo ustanovit jako poradní orgány v rámci sítě Komplexních onkologických center (KOC). Tvoří je zástupci pacientů, jejich blízkých a pacientských organizací, a jejich cílem je pomáhat zlepšit komunikaci mezi pacienty a zdravotníky, zvyšovat informovanost o léčbě a řešit praktické otázky spojené s péčí.

„V náročném období je důležité mít někoho, kdo velmi dobře chápe potřeby nemocných, protože si tím sám prošel. Na pacientskou radu se může obrátit každý pacient nebo jeho blízcí, když si neví rady, mají nějaký problém, či potřebují zprostředkovat kontakt s vedením onkologických pracovišť. Zároveň sami mohou přijít s podnětem na zlepšení péče nebo služeb, se kterými se v průběhu léčby setkali, a tím posunout systém onkologické péče k lepšímu,“ objasňuje Ilona Mančíková, která je společně s docentkou Lohynskou a Patricií S. zároveň členkou Pacientské rady Onkologické kliniky 1. LF UK a FTN.

Společný hlas pro prevenci ke Světovému dni rakoviny

U příležitosti Světového dne boje proti rakovině se spolek Šance pro plíce připojuje k podpoře aktuální kampaně Ministerstva zdravotnictví ČR Ukaž rakovině záda vyzývající veřejnost k prevenci, účasti na screeningových programech a aktivnímu přístupu ke zdraví.

Spolu s dalšími pacientskými organizacemi sdruženými v organizaci Hlas onkologických pacientů (HOP) se zástupci spolku ve středu, 4. února zúčastní Dne zdraví na Ministerstvu zdravotnictví ČR a zároveň budou v tento den přítomni také na otevření nových prostor HOP určených pro setkávání pacientů a jejich blízkých i zástupců pacientských organizací.

Strach z rakoviny je přirozený, důležité je to ale nevzdávat, a i v takto složité životní situaci si udržet životní energii. Včasná diagnóza, konzultace s multidisciplinárním týmem KOC a podpora ze strany Pacientských rad i organizací jsou při tom obrovskou pomocí,“ dodává zakladatelka spolku Šance pro plíce.

Kontakt pro média:
Ilona Mančíková
zakladatelka a předsedkyně spolku
Šance pro plíce, z. s.

www.sanceproplice.cz; www.nekaslinato.cz

O spolku Šance pro plíce, z.s.Pacientská organizace založená v roce 2023 bývalými pacienty s cílem podpory lidí s onemocněním plic, zejména rakovinou plic. Programově se zaměřuje na prevenci, edukaci, pacientskou advokacii, spolupráci s odborníky a zlepšování kvality života pacientů i jejich blízkých. Spolek je členem Hlasu onkologických pacientů, European Lung Foundation a Lung Cancer Europe.

Spolek dlouhodobě upozorňuje také na dostupnost specializované péče v regionech. Jeho zástupci se aktivně podílejí na posilování regionální koordinace onkologické péče a informovanosti pacientů. „Uvědomujeme si, jak zásadní je přiblížit osvětu široké veřejnosti napříč všemi regiony. Zdravotní péče by neměla záviset na adrese. Osvěta i včasný záchyt musí být dostupné všude,“ říká zakladatelka spolku.

Klíčové osvětové projekty spolku

  • Nekašli na to => podpora prevence rakoviny plic - hlavní osvětový projekt zaměřený na včasný záchyt nemoci a informování o bezplatném screeningovém programu.  Propojuje pacienty, lékaře, odborníky, politiky i veřejnost (každoročně v listopadu – měsíci prevence plicního zdraví a rakoviny plic)
  • Buď COOL a neHUL => motivace k odvykání kouření a změně životního stylu (celoměsíční kampaň následující po Mezinárodním dni bez tabáku 31. května)
  • Šlápni do toho => podpora zdravého pohybu a životního stylu jako nejlepší prevence civilizačních a onkologických onemocnění, a pomoc pacientům v návratu do aktivního života (zářijová kampaň v rámci iniciativy Aktivní Česko / Aktivní září)