Nežádoucí účinky imunoterapie

Podstata a příčiny nežádoucích účinků

Imunoterapie jako speciální onkologická léčba zahrnuje různé skupiny léčivých přípravků s obsahem protilátek, které při svém léčebném působení mohou působit negativně na zhoubné nádorové buňky nebo podporovat přímo imunitní buňky (především bílé krvinky - lymfocyty) k větší aktivitě a také spouštět reakci imunitního systému s cílem zničit nádorové buňky. Působení léčivých protilátek a zvýšení aktivity imunitního systému může být, ale u někoho doprovázeno i některými vedlejšími účinky, které připomínají např. alergické a zánětlivé onemocnění s rozličnými projevy. Imunoterapii s protilátkami lze také označit za léčbu cílenou nebo léčbu biologickou.

Charakter a výskyt nežádoucích účinků

Většina pacientů nemívá žádné nebo jen velmi mírné příznaky nežádoucích účinků. Jestliže se objeví, pak v naprosté většině případů rychle ustupují po přerušení nebo snížení dávky imunoterapie, nebo po zahájení protizánětlivě a protialergicky působící léčbě s kortikoidy (např. PrednisonHydrocortison, Solu-Medrol). Opravdu velmi vzácně mohou nastat těžké alergické komplikace (v případě léčby s vyšším rizikem alergické reakce bývá pacientům předem doporučeno a zajištěno preventivní podání protialergicky působících léků tabletově nebo injekčně (tzv. premedikace).

O přesném charakteru možných komplikací a jejich výskytu by měl každého pacienta informovat jeho ošetřující lékař s ohledem na typ podávané imunoterapie (např. protilátky omezující růst výživných cév pro nádor mohu omezovat hojení ran a zvyšovat krevní tlak, protilátky blokující podporu růstu buněk rakoviny tlustého střeva mohou podpořit rozvoj akné, vyrážky a záněty u nehtů, protilátky na kontrolní body T-lymfocytů mohou velmi aktivovat imunitní systém a paradoxně imunitním zánětem zhoršit funkce štítné žlázy, střeva, ledvin a jiných orgánů). Za účelem dobré informovanosti pacienta bývají vydávány speciální edukační letáky, karty nebo brožury s přesným popisem a upozorněním na možné varovné příznaky komplikací.

Obecně patří mezi nejběžněji se objevující problémy především celková únavnost, kožní vyrážky a svědivost, pobolívání kloubů a svalstva, nechutenství, střevní bolestivost a průjmy. Mohou se ale rozvinout i mnohé jiné ve velmi širokém časovém horizontu.

Některé nežádoucí účinky nastupují prakticky během minut v průběhu nebo krátce po podání protilátky (imunoterapeutického léčiva) a připomínají alergické reakce v podobě svědění kůže, vyrážky, někdy až zimnice a třesavky, nevolnosti.  Toto bývá častější při léčbě pacientů s leukémií nebo lymfomem, a naopak spíše ojediněle v případě léčby jiných nádorových onemocnění. Na tyto velmi nepříjemné situace je myšleno a ve zvýšeně rizikových případech jsou pacientům již preventivně předem v rámci tzv. premedikace podávány anti-alergicky působící léky (kortikoidy, antihistaminika).
Jiné nežádoucí účinky u někoho nastupují pozvolněji v průběhu týdnů až měsíců. Projevují se především jako kožní vyrážky a svědění, chřipkovité onemocnění (teploty, bolesti kloubů, svalů, únava, slabost, nevolnost), případně jako střevní zánět s průjmy. Objevit se může i porucha funkce štítné žlázy a vzácněji také komplikace charakteru zánětu průdušek a plic, astmatu s dušností a kašlem, zhoršení zraku a očních zánětů, hormonálních poruch, stavů s otoky víček nebo dolních končetin.

Pacienti léčení imunoterapií jsou pravidelně kontrolováni a dotazováni na změny svého stavu, jsou jim pravidelně kontrolovány rozbory krve.

Změny vždy vyžadující pozornost

Je vhodné, aby imunoterapií léčený pacient včas nahlásil svému ošetřujícímu lékaři změny ve svém zdravotním stavu a obzvláště pak např. nově se rozvíjející bolesti hlavy, poruchy zraku, dušnost, zhoršení celkové kondice, horečky, průjmy, otoky, nevolnost a zvracení s omezením příjmu tekutin a stravy, rozvoj vyrážky, bolestí a teplot. Období vyšší obezřetnosti by mělo trvat i řadu měsíců po ukončení imunoterapie.

Informace o stránce

  • Autoři: prof. MUDr. Samuel Vokurka, Ph.D. (FN Plzeň, Onkologická a radioterapeutická klinika)
  • Recenzenti: prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc., dr.h.c. (Interní hematologická a onkologická klinika FN Brno a LF MU)
  • Datum vytvoření: 11. 4. 2018
  • Datum poslední úpravy: 17. 11. 2022
  • Informace o poslední úpravě:

    Autor svůj text aktualizoval a provedl rozsáhlé úpravy dne 17. 11. 2022.