VÝZNAM RADIOPROTEKCE HIPPOCAMPU

Konference: 2013 XXXVII. Brněnské onkologické dny a XXVII. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Radioterapie

Téma: XXI. Radioterapie

Číslo abstraktu: 214

Autoři: MUDr. Tomáš Kazda; MUDr. Petr Pospíšil; MUDr. Petr Burkoň, Ph.D.; MUDr. Marek Slávik; Ing. Tomáš Procházka; Mgr. Ondřej Ševela; Ing. Miroslav Vrzal; prof. MUDr. Pavel Šlampa, CSc.

Východiska:

U 20-40 % pacientů se solidními tumory dochází k rozvoji mozkových metastáz s dopadem na celkovou morbiditu a mortalitu. Radiote­rapie patří mezi základní léčebné metody v komplexní paliativní péči o tyto nemocné. Postupně se rozrůstá portfolio dostupných radioterapeutic­kých technik, které lze využít pro ozařování mozkových metastáz. Se zdokonalováním systémové léčby a s rozvojem paliativní medicíny do­chází k prodlužování celkového přežití i u pacientů, u kterých byly diagnostikovány mozkové metastázy. S delším přežitím narůstá riziko rozvoje dlouhodobých postradiačních nežádoucích účinků s možným dopadem na kvalitu života. V souvislosti s ozářením mozku se nejčastěji diskutuje ozáření oblasti hippocampu a následná alterace kognitivních funkcí. V souladu se základními principy paliativní péče se hledají možnosti, jak u vybraných pa­cientů snížit riziko těchto nežádoucích účinků.

Cíl:

Moderní systémy radioterapie umožňují adekvátní ozáření cílového objemu se současným šetřením prakticky jakkoliv tvarované a orientované struktury kritických orgánů, např. oblasti hippocampu (obr. 1). Právě v této části mozku, v subgranulární vrstvě gyrus dentatus, se vyskytují neuronální kmenové buňky, které se podílejí na neurofyziologických procesech spojených s pamětí. Z radiobio logického hle­diska jsou tyto buňky citlivé k nízkým dávkám ionizujícího záření, což může vést k alteraci paměti a dalších kognitivních funkcí. Existují teoretické před­poklady podporující ověření konceptu radioprotekce hippocampu v klinické praxi. V ústním sdělení budou představeny dvě probíhající studie fáze II tes­tující závislost výskytu poruch paměti a ozáření oblasti hippocampu. U pacientů v experimentálním rameni je cíleně chráněna oblast hippocampu se současným ozářením ostatní mozkové tkáně standardní dávkou (ve druhé studii navíc s boostem na oblast metastáz). Rovněž v radioterapii primárních mozkových tumorů lze optimalizovat ozařovací plány ve smyslu radioprotekce hippocampu (low grade gliomy, meningeomy).

Závěr:

Na našem mo­delovém příkladu jsme ověřili proveditelnost tohoto postupu se současným dodržením předepsaných dávek záření do oblasti cílového objemu (tab. 1, obr. 2). U vybraných pacientů se může hippocampus řadit k ostatním tradičním rizikovým strukturám (optické nervy, chiasma nebo mozkový kmen).

Tato práce byla financována z institucionální podpory výzkumné organizace po­skytnuté Ministerstvem zdravotnictví ČR v roce 2013. Supported by European Regional Development Fund-Project FNUSA-ICRC (No.CZ.1.05/1.1.00/02.0123).

Plán 1

Plán 2

Plán 3

Plán 4

PTV2

Dmean [Gy]

59,91

59,93

59,90

60,11

Hippocampus

kontralat

Dmean [Gy]

35,14

19,62

16,38

56,74

Tab.1   Hodnoty Dmean [Gy] pro cílový objem a kontralaterální hippocampus při testování různých radioterapeutických technik

Datum přednesení příspěvku: 18. 4. 2013