Analýza proteomu se zaměřením na prognostické faktory karcinomu prsu

Konference: 2006 XIII. Jihočeské onkologické dny

Kategorie: Zhoubné nádory prsu

Téma: Postery

Číslo abstraktu: 042

Autoři: MUDr. Jan Vydra; MUDr. Alexandra Aschermannová; MUDr. Martin Šmakal; doc. MUDr. Bohuslav Konopásek, CSc.; prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc.; RNDr. Irena Selicharová (Hulová), Ph.D.; RNDr. Jiří Jiráček, CSc.; Mgr. Kateřina Smutná; RNDr. Eva Matoušková, CSc.; Kateřina Brožová; MUDr. Pavel Veselý, Ph.D.

Každý rok je v České republice nově hlášeno téměř 6 tisíc pacientek s karcinomem prsu, z toho je jen 19 % pokročilých karcinomů prsu. Jen 8 % pacientek má prokazatelné vzdálené metastázy v době diagnosy (viz tabulka č. 1). Přesto každým rokem zemře na karcinom prsu více než 2 tisíce pacientek. I přes pokroky v léčebné strategii umírá každá druhá až třetí pacientka.
Optimalizace léčebné strategie je možná na základě molekulárně biologických vlastností nádoru. Dalším nezbytným krokem po přečtení lidského genetického kódu je analyzovat funkce sítě proteinů v buňce. Pokrok v proteinové analýze, především díky hmotnostní spektrometrii, umožňuje identifikaci jednotlivých proteinů. Proteom je proteinový obraz genomu a zobrazuje též funkční aktivitu jednotlivých buněčných mechanismů. Přesné stanovení prognosy je základním předpokladem ekonomicky únosné, ale přitom účinné léčby. Cílem našeho projektu je získání nových prognostických a prediktivních faktorů na základě proteomické analýzy.

Celý text a obrázky v pdf



Diskuze a závěr
V rámci výzkumného úkolu prediktivní a prognostické faktory karcinomu prsu se podařilo optimalizovat metodiku dvourozměrné gelové elektroforezy (2DE) proteinů z buněk karcinomu prsní žlázy. Pomocí MALDI TOF spektrometrie jsem identifikovali 60 proteinů které slouží jako základní síť pro identifikaci jednotlivých spotů. Našli jsme rozdíly v expresi některých proteinů mezi jednotlivými pacientkami. Charakterizovali jsme některé typy proteomu karcinomu prsu. Počet dosud vyšetřených vzorků neumožňuje detailní analýzu, nicméně výsledky prokazují možnost diferencovat mezi jednotlivými pacientkami. Zajímavá je v této souvislosti koincidince proteomu typu B s recidivami v jinak nízce rizikové skupině T1N0M0 ER+ PR+ bez vazby na HER2/neu. Naším záměrem je dlouhodobě analyzovat právě tuto skupinu.

Literatura:
  1. Görg A., Obermaier Ch., Boguth G., Harder A., Scheibe B., Wildgruber R., Weiss W.: The current state of two-dimensional electrophoresis with immobilized pH gradients. Electrophoresis 21, 1037 (2000).
  2. Matoušková E., Dudorkinová D., Krásná L., Veselý P.: Temporal in vitro expansion of the luminal lineage of human mammary epithelial cells achieved with the 3T3 feeder layer technique. Breast Cancer Res. Treat. 60: 241-249, 2000.
  3. Dontu G., Al-Hajj M., Abdallah W. M., Clarke M. F., Wicha M. S.: Stem cells in normal breast development and breast cancer. Cell Prolif. 36 Suppl 1:59-72, 2003.
  4. Smutná K., Selicharová I., Ubik K., Matoušková E., Veselý P., Vydra J., Jiráček J.: Two-dimensional electrophoretic characterisation of a new breast cancer cell line EM-G3 (EM-L154) In: 2nd Czech proteomic conference Lednice 2005, Czech rep.

Podpořeno grantem IGA MZČR NR/8323-3.

Datum přednesení příspěvku: 21. 10. 2006