Angiogenní cytokiny u chronické B-lymfocytární leukémie: souvislost s moderními prognostickými faktory

Angiogeneze (AG), tedy novotvorba cév z již existující vaskulatury, hraje nezastupitelnou roli v patogenezi a metastázování solidních nádorů. V posledních letech došlo k mohutnému rozvoji výzkumu AG také v oblasti hematologických malignit. Zvýšená AG byla prokázána u akutních i chronických leukémií, lymfomů, mnohočetného myelomu, myelodysplázií i myeloproliferací. Chronická B-lymfocytární leukémie (B-CLL) je maligním lymfoproliferativním onemocněním vznikajících ze zralých lymfocytů, projevujícím se hromaděním lymfocytů v kostní dřeni, periferní krvi a lymfatických orgánech.. Jejím charakteristickým rysem je velmi výrazná heterogenita prognózy – třetina nemocných nikdy nevyžaduje léčbu a délka jejich přežití je shodná se zdravými vrstevníky, naproti tomu někteří nemocní s agresivním průběhem choroby žijí méně než 2 roky. Proto jsou intenzivně zkoumány nové prognostické faktory (např. stanovení mutačního stavu genů pro variabilní část těžkého řetězce imunoglobulinů – IgVH a stanovení genetických aberací metodou FISH) s cílem zhodnotit individuální riziko a optimalizovat intenzitu léčby. Publikace z posledních let vyzdvihují význam AG v patogenezi a progresi B-CLL. V naší práci jsme hodnotili AG u 60 nemocných s neléčenou B-CLL stanovením koncentrací angiogenních aktivátorů – růstového faktoru pro cévní endotelie (VEGF), zásaditého růstového faktoru pro fibroblasty (bFGF) v plazmě periferní krve metodou ELISA. Solubilní CD105 (sCD105) byl hodnocen u 42 nemocných. Prokázali jsme statisticky signifikantní zvýšení bFGF, VEGF i sCD105 v porovnání s kontrolní skupinou zdravých dobrovolníků (p<0,0001, p=0,002, p=0,0296). Již nemocní s časnou B-CLL, tedy ve stádiu 0 dle Raie, měli signifikantně vyšší bFGF a VEGF (p<0,0001, p=0,005). U podskupiny nemocných, u kterých byla k dispozici data týkající se genetických aberací a mutačního stavu IgVH, jsme provedli subanalýzu souvislosti koncentrací angiogenních faktorů bFGF a VEGF s těmito prognostickými faktory. Bylo zjištěno signifikantní zvýšení bFGF u nemocných s mutovanými geny pro IgVH (p=0,032). Tato pilotní data budou použita jako základ pro další výzkum angiogeneze u B-CLL, který je cenný diagnosticky, ale do budoucna má význam i pro léčbu, protože se již nyní v klinických studiích u B-CLL zkoušejí antiangiogenní preparáty (thalidomid, lenalidomid, bevacizumab).

Poděkování: Práce byla podpořena grantem NR/8373-3 IGA MZ ČR.