Bevacizumab v léčbě metastatického kolorektálního karcinomu. Prezentace vlastních výsledků se zaměřením na profil nežádoucích účinků.

Konference: 2006 XXX. Brněnské onkologické dny a XX. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Chemoterapie

Téma: Léčba monoklonálními protilátkami

Číslo abstraktu: 048p

Autoři: MUDr. Martin Šafanda, PhD.; MUDr. Eva Sedláčková, MBA; MUDr. Gabriela Pazdrová; prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc.

Kolorektální karcinom (KRK) je v České republice nejčastějším nádorem u mužů a druhým nejčastějším nádorem u žen podle údajů ÚZIS za rok 2002. Vyjádřeno v číslech byl výskyt nových případů u mužů 4683, a u žen 3258, celkem tedy 7941. V porovnání s rokem 2001 je nárůst o 4,1%. Mortalita však na rozdíl od incidence nestoupá. V roce 2002 zemřelo na KRK 4400 nemocných. Jak vyplývá z těchto dat více než polovina nemocných podlehne na metastatickou nemoc. Pravděpodobnost 5-letého přežití závisí na stádiu choroby v době diagnózy. U onemocnění lokalizovaného na stěnu střeva je mezi 80-90% v kontrastu s onemocněním metastatickým, kde je přežití méně než 5 %. Posledních 40 let je hlavním lékem v léčbě kolorektálního karcinomu fluorouracil (FU). Je stále používán jak v adjuvantním, tak i v paliativním podání. Jeho response rate – RR (frekvence odpovědí) v monoterapii je pouze mezi 10 až 20 %. V kombinační léčbě s irinotekanem (IRI) resp.oxaliplatinou (OXA) dosahuje maxima 50% odpovědí. Použitím různých kombinačních režimů cytostatik však už dále nedochází ke zlepšení frekvence odpovědí resp. celkového přežití, ale ke vzestupu toxicity léčby. Určitou nadějí ke zlepšení těchto dat je zařazení cílené biologické terapie do léčby KRK. Od roku 2005 je i v České republice dostupný lék bevacizumab (Avastin®). Bevacizumab je rekombinantní monoklonární protilátka IgG1 proti VEGF-A. Je jako jediný anti-VEGF v ČR registrován pro léčbu metastazujícího KRK v první linii. Jeho efektivita v 1. linii a posléze i v 2.linii byla prokázána randomizovanými studiemi III. fáze. Přidání bevacizumabu k chemoterapii v první i druhé linii zlepšuje odpověď, dobu do progrese a celkové přežití, ale ne bez nežádoucích účinků. U uvedených studií byl popsán i výskyt velmi závažných komplikací WHO stupně 3/4 především hypertenze u 6,0% pacientů, arteriální tromboza u 3,8%, krvácení u 2,5%, perforace zažívacího traktu u 1,5% a zhoršení hojení ran obecně.
V období od 4/2005 do 3/2006 bylo na našem pracovišti léčeno bevacizumabem celkem 25 pacientů. Většina byla léčena v 1. linii histologicky verifikovaného KRK (23). Bevacizumab byl podáván v dávce 10 mg/kg ve 14 denních intervalech s chemoterapií FOLFOX 4, FOLFIRI a infuzní FUFA dle de Gramota. Nezaznamenali jsme život ohrožující komplikaci léčby spojenou s podáním bevacizumabu. Hematologické a nehematologické komplikace léčby byly dobře zvládnutelné podpůrnou terapií nebo redukcí dávky. Data budou prezentována.

Datum přednesení příspěvku: 11. 5. 2006