CO VYPLÝVÁ Z DOPORUČENÝCH POSTUPŮ PALIATIVNÍ NUTRIČNÍ PÉČE V KLINICKÉ PRAXI?

Konference: 2013 XXXVII. Brněnské onkologické dny a XXVII. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Podpůrná onkologická léčba, výživa nemocných a ošetřovatelská péče

Téma: XXIV. Paliativní a podpůrná léčba

Číslo abstraktu: 251

Autoři: doc. MUDr. Miroslav Tomíška, CSc.; MUDr. Milana Šachlová, CSc.et Ph.D.; MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D.

Pokročilé nádorové onemocnění je velmi často provázeno nízkým příjmem stravy a známkami podvýživy. Progrese tumoru spolu s důsledky předcházející protinádorové terapie vytvářejí u konkrétního pacienta v běžné praxi situaci obtížnou pro zajištění nutriční péče. Evropská doporučení pro enterální a parenterální výživu obsahují pro paliativní léčbu pouze obecné zásady a ani interpretace českých Doporučených postupů nutriční péče v onkologické paliativní péči není v konkrétních případech jednoduchá. Paliativní fáze nádorového onemocnění se týká heterogenní skupiny nemocných, takže konkrétní cíle léčby se v individuálních případech mohou lišit. Pokud je pacient léčen paliativní protinádorovou chemoterapií, měla by být v případě hubnutí a nedostatečného příjmu živin indikována standardní nutriční podpora, včetně enterální výživy podávané sondou nebo parenterální výživy, tak jako u ostatních chronicky ne­mocných pacientů. U nemocných s vyčerpanými možnostmi protinádorové léčby, pokud současně progreduje nádorová kachexie, nedokáže ani hyperalimentace pomocí dnešní standardní enterální nebo parenterální výživy zvrátit nepříznivý úbytek svalové a tělesné hmoty. Hlavním cílem léčby se stává zmír­nění nutriční deplece a udržení funkčního stavu a kvality života pacienta. Parenterální výživu je třeba považovat za agresivní formu nutriční podpory, která zdaleka nemusí odpovídat obvyklým cílům paliativní léčby. Přesto v posledních letech narůstá podíl onkologických nemocných mezi pacienty s dlouhodo­bou domácí parenterální výživou, která přichází do úvahy především v případech, kdy nádorová progrese znemožní téměř jakýkoliv příjem živin enterální cestou. I v těchto případech, má-li léčba naplnit cíle paliativní léčby, musí být splněny podmínky, které jsou stanoveny doporučenými postupy nutriční péče. V terminální fázi choroby by snaha lékaře měla být zaměřena na zmírnění potíží vyplývajících z pocitu hladu a žízně, pokud však jimi nemocný netrpí, může být nutriční podpora spíše zatěžující.

Datum přednesení příspěvku: 18. 4. 2013