DLOUHODOBÁ LÉČBA BISFOSFONÁTY A JEJÍ RIZIKO VZNIKU ČELISTNÍ OSTEONEKRÓZY

Konference: 2014 XXXVIII. brněnské onkologické dny a XXVIII. konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: nežádoucí účinky

Téma: XXIII. Nežádoucí účinky protinádorové léčby

Číslo abstraktu: 259

Autoři: doc. MUDr. Otakar Kopecký, CSc.; MUDr. Šárka Lukešová, Ph.D.; MUDr. Jindřich Kopecký; doc. MUDr. Radovan Slezák; Jitka Košnerová

Východiska:

Bisfosfonáty (BPs) tlumí zvýšenou aktivitu osteoklastů, a brání tak resorpci v místě osteolytických kostních metastáz. U BPs aplikovaných p.o. se vzácně vyskytují dyspepsie, artralgie a myalgie. Závažné projevy toxicity, jako např. s bisfosfonáty asociovaná nekróza čelisti (BONJ), jsou častější u dlouhodobé léčby i.v. BPs. Existuje řada rizikových faktorů spojených se vznikem BONJ.

Soubor pacientů a metody:

Bylo hodnoceno 77 nemocných, 49 žen a 28 mužů léčených BPs pro metastatické postižení skelet v období od ledna 2004 až prosinec 2010 na Oddělení klinické onkologie, Oblastní nemocnice Náchod. Žádný ze zařazených nemocných nebyl léčen bevacizumabem. Ve sledovaném souboru byli nejpočetněji zastoupeni nemocní s nádory prsu (45 případů) a prostaty (17 případů). Průměrný věk nemocných byl 67,8 roků. Nemocní byly rozdělení do dvou skupin, první tvořilo 36 nemocných, 18 žen a 18 mužů, průměrného věku 69,4 roků, léčených minimálně po dobu 6 měsíců intravenózně aplikovanými BPs. Druhou skupinu tvořilo 41 nemocných, 31 žen a 10 mužů, průměrného věku 66,3 roků, léčených minimálně 6 měsíců perorálními BPs. Všichni hodnocení pacienti po dobu léčby docházeli na pravidelné stomatologické kontroly v 3–6měsíčních intervalech. Nemocní se závažnou komorbiditou, např. diabetickou vaskulopatií, nebyli do souboru zařazeni. Výskyt BONJ v závislosti na věku, pohlaví, aplikační formě, délce podávání a kumulativní dávce jsme testovali pomocí statistického softwaru NCSS2007 s využitím neparametrického Kolmogov-Smirnova testu a Mann-Whitney U testu.

Výsledky:

Víceparametrovou analýzou byl zjištěn signifikantní rozdíl mezi p.o. a i.v. BPs, délkou trvání léčby a kumulativní dávkou i.v. BPs. Vznik BONJ byl zaznamenán u 5 z 36 (13,9%) nemocných léčených i.v. BPs.

Závěr:

Osteonekróza, která vzniká v průběhu léčby BPs, je jednou ze závažných komplikací zhoršujících často pacientovu kvalitu života více než vlastní nádorové onemocnění. BONJ je multifaktoriální proces, při kterém délka trvání léčby a kumulativní dávka BPs hrají velice pravděpodobně důležitou roli. Vzhledem k prodlužujícím se intervalům přežití nemocných s pokročilými nádory (zvláště prsu a prostaty) je třeba pamatovat na vzrůstající riziko BONJ s délkou léčby BPs.

Datum přednesení příspěvku: 25. 4. 2014