Epidemiologie nádorů u adolescentů a mladých dospělých. Analýza současné situace v České republice.

Úvod

Zhoubné nádory u dospívajících a mladých dospělých patří v populaci mezi onemocnění vzácné, nicméně jsou častěji než u dětí pod 15 let věku. Jejich incidence nádorů stoupá rychleji, dle dat z severoamerického programu SEER (Surveillance, Epidemiology and End Results) je celková incidence nádorů u 15-19 letých mladých lidí dvojnásobná než u dětí.

V Evropě jsou údaje o incidenci nádorů u dětí do 15 let věku a incidence u dospělých dobře dokumentované. Ve srovnání s tím je podstatně méně informací o incidenci nádorů a přežívání u adolescentů a mladých dospělých.

V České republice (ČR) žije dle údajů Českého statistického úřadu z roku 2009 celkem 10 506 8135 obyvatel. Dle věkového složení obyvatelstva je dětí ve věku 0-14 let celkem 1 494 370. Adolescentů ve věku 15-19 let je 615 991, mladých dospělých ve věku 20-24 let je 700 740. Celkem tedy cílovou skupinu tvoří 1 316 731 mladých lidí ve věku 15-24 let, tedy představují 13% z celkové populace.

Tato skupina je jedinečná nejen zastoupením jednotlivých typů nádorů, ale i rozdílnou incidencí, přežíváním a mortalitou. Při retrospektivní analýze epidemiologie maligních onemocnění u dospívajících a mladých dospělých lze vycházet u údajů Národního onkologického registru (NOR) a webového portálu SVOD (Software pro Vizualizaci Onkologických Dat).

Problémem při sběru dat je klasifikace. Mezinárodní klasifikace nádorů dětského věku je založena na morfologii – ICCCs (International Classification of Childhood Cancer). Nádory typické pro dospělý věk jsou klasifikovány dle lokalizace primárního nádoru na základě Mezinárodní klasifikace nemocí, ICD – O klasifikace (International Classification of Diseases for Oncology). Nádory u dospívajících a mladých dospělých představují přechodnou formu mezi oběma typy nádorů (dětského a dospělého typu) a v jejich klasifikaci jsou používané oba systémy.

V ČR je při hlášení do NOR používána klasifikace zhoubných nádorů dle ICD – O s kódy nemocí C00 – C96. Kromě NOR existují v ČR i jiné typy registrů, které většinou nejsou součástí mezinárodní sítě onkologických registrů.

Věkově specifická incidence

Věkově specifická incidence je založená na faktu, že incidence nádorů roste exponenciálně s věkem. Incidence nádorů u dospívajících ve věku 15-19 let v ČR se pohybuje kolem 15/100 000/rok. U mladých dospělých ve věku 20-24 let je incidence ještě vyšší, 25/100 000/rok. Celkem je tedy v Čechách diagnostikováno každoročně 350-380 mladých lidí s nádorem. I když je toto číslo ve srovnání s celkovým počtem nádorů diagnostikovaných každý rok v ČR velmi nízké, vzhledem k věku, potenciální kurabilitě je nutno věnovat nádorům u adolescentů a mladých dospělých přiměřenou pozornost.

Incidence dle pohlaví

U dospívajících ve věku 15-19 jsou obě pohlaví postižena maligním nádorem přibližně stejně. U jednotlivých typů nádorů jsou však rozdíly v incidenci dle pohlaví patrné. Nejvýraznější jsou rozdíly u karcinomu štítné žlázy a maligního melanomu s výraznou převahou výskytu u dívek. Naopak non-Hodgkinův lymfom je výrazně častější u mladých mužů. Dospívající chlapci rovněž častěji onemocní nádorem CNS a kostním sarkomem.

Rozdíly v incidenci nádorů dle pohlaví u mladých dospělých ve věku 20-24 let je výraznější, incidence nádorů u mladých mužů je asi o 20% vyšší než u mladých žen stejného věku. Mladí muži častěji onemocní Ewingovým sarkomem nebo osteosarkomem, akuní lymfoblastickou leukemií či nádorem CNS.

Typy nádorů

Spektrum a typy nádorů u dospívajících jsou jedinečné a zásadně se liší od nádorů typických pro ostatní věkové skupiny. Frekvence distribuce jednotlivých typů nádorů se dramaticky mění mezi 15. a 30. rokem věku. Karcinomy, nádory typické pro dospělou a starší populaci, jsou u dospívajících vzácné, tvoří méně než 12% ze všech zhoubných nemocí. Ve skupině mladých dospělých jsou karcinomy již o něco častější, nicméně tvoří pouze kolem 20% ze všech malignit v této věkové skupině. Nádory typické pro dětskou populaci, tzv embryonální typy nádorů, jsou rovněž u dospívajících vzácné a u mladých dospělých spíše raritní.

Mezi nejčastější zhoubné nádory u dospívajících patří Hodgkinův lymfom (20%), germinální nádory varlat a ovarií (14-15%), nádory centrálního nervového systému – CNS (10%), dále sarkomy kostí, non-Hodgkinův lymfom. Maligní melanom je sedmý nejčastější nádor u dospívajících. Akutní lymfoblastické leukemie, které jsou nejčastější malignitou u dětí do 15 let věku, jsou u dospívajících na 6. místě a u mladých dospělých až na 9. místě.

Ve věkové skupině mladých dospělých v České republice jsou na prvním místě nádory varlat, Hodgkinův lymfom, maligní melanom a nádory CNS. Z leukemií je častější akutní myeloidní leukemie než akutní lymfoblastická leukemie.

Trendy v incidenci

Dle údajů ze SEER i EUROCARE 4 má incidence nádorů u dospívajících a mladých dospělých pomalu narůstající trend. Z celoevropských dat vyplynul meziroční nárůst incidence nádorů u adolescentů 2% (ve srovnání s 1,3% u dětí pod 15 let). Největší nárůst incidence je u non Hodgkinových lymfomů, CNS nádorů, germinálních gonadálních nádorů a maligního melanomu (od 2,3 do 3,5% /rok).

Tento trend je patrný i z údajů NOR, i když tvar křivky odpovídá nesystematickému nárazovému hlášení.

Přežití (survival) a mortalita

Důležitým demografickým ukazatelem je rozbor příčin úmrtí. Nádory u dospívajících a mladých dospělých jsou na čtvrtém místě v příčinách úmrtí hned za úrazy, samovraždami a vraždami.

Adolescenti a mladí dospělí jsou jenom vzácně subjektem specifických statistických analýz v onkologii hodnotících dlouhodobé přežívání. Výsledky studie EUROCARE prokázaly, že dlouhodobé přežití mladých lidí s nádorem je v ČR nižší než evropský průměr pro danou diagnózu v daném věku. Celkové pětileté přežívání pro všechny typy nádorů v ČR dosáhlo 75% oproti přežívání v západní a severní Evropě (81-86%). Největší rozdíly byly zjištěny u Ewingova sarkomu (50% vůči 58%), a osteosarkomu (52% vůči 67%).

I když lze namítat, že údaje z ČR, které měla studie EUROCARE k dispozici, nebyly kompletní a neodrážejí tak realitu, přesto výsledky léčby onkologických pacientů v adolescentním věku nejsou uspokojivé a nedosahují výsledků dosažených v krajinách, kde je věnovaná cílená pozornost dospívající populaci s nádorovým onemocněním.

Souhrn

Incidence nádorů u adolescentů a mladých dospělých je dvojnásobná ve srovnání s incidencí u dětí pod 15 let a má stále stoupající trend. Spektrum nádorů u dospívajících je jedinečné ve srovnání s ostatními věkovými skupinami. Většina nádorů u dospívajících je potenciálně kurabilní. Výsledky léčby a přežití nejsou v České republice ve srovnání s ostatními evropskými krajinami uspokojivé, ale mají zlepšující se trend. K zlepšení péče o onkologicky nemocné dospívající a mladé dospělé je nutná především efektivní léčba dle platných léčebných protokolů zohledňující specifickou biologii nádorů u mladých lidí a úzká mezioborová spolupráce mezi onkology dětského a dospělého věku. Rezervy lze najít i ve sběru dat, v hlásné službě a onkologickém registru.