GENETIKA ZHOUBNÝCH NÁDORŮ ŠTÍTNÉ ŽLÁZY

Východiska:

Nádory štítné žlázy jsou nejčastější malignitou endokrinního systému, jejich incidence celosvětově vzrůstá. Karcinomy štítné žlázy tvoří nehomogenní skupinu nádorů, lišících se morfologicky i biologickým chováním. Mezi nádory vznikající z folikulárního epitelu patří dobře diferencované karcinomy – DTC (papilární – PTC a folikulární – FTC), málo diferencované karcinomy a velmi agresivní nediferencované karcinomy (anaplastické – ATC). Od parafolikulárních buněk (C-buněk) je odvozen medulární karcinom štítné žlázy (MTC).

Cíl:

Je známo, že tyto karcinomy vznikají v důsledku genetických změn vedoucích k aktivaci proteinkináz zapojených do dvou signálních drah – MAPK (mitogen-activated protein kinase), která je důležitá v buněčné proliferaci, diferenciaci a programované buněčné smrti, a PI3K-AKT, která hraje roli v regulaci glukózového metabolizmu, v přežívání, adhezi a motilitě buněk. Uplatňují se zde především dva molekulární mechanizmy – bodové mutace a chromozomální přeskupení. Většina těchto mutací je somatických, zárodečné mutace RET protoonkogenu jsou příčinou familiárního medulárního karcinomu. Hlavní geny zapojené v karcinogenezi štítné žlázy uvádí tab. 1. Odhalování dalších kauzálních či modifikujících genů je předmětem intenzivního výzkumu. U každého nádoru je nezbytné studovat genetické alterace v jejich komplexnosti, protože ta determinuje výsledný fenotyp.

Závěr:

Nádory štítné žlázy vznikají v důsledku akumulace různých genetických změn, které jsou důležitými diagnostickými, prognostickými a prediktivními biomarkery. Poznatky začínají být aplikovány i v léčbě, především v podobě rozvíjející se molekulárně cílené terapie.

Literatura:

1. Bendlová B et al. Čas Lék čes 2012; 151(3): 123–127.
2. Dvořáková Š et al. Cesk Patol 2014; 50(2): 81–83.

 Naše práce je podporována projekty IGA MZ ČR NT 13901-4 a MZ ČR RVO 00023761 (Endokrinologický ústav).