Guideline 2005 pro sekundární léčbu epiteliálních ZN ovarií

Konference: 2005 10. ročník odborného sympózia na téma Onkologie v gynekologii a mammologii

Kategorie: Zhoubné gynekologické nádory

Téma: Diagnostika a terapie karcinomu hrdla děložního a zhoubných nádorů ovarií. III.Blok: ZN ovarií

Číslo abstraktu: 022

Autoři: prof. MUDr. Lukáš Rob, CSc.; doc. MUDr. Helena Robová, Ph.D.; doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc.; prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc.; doc. MUDr. Jiří Špaček, Ph.D., IFEPAG; MUDr. Petr Šafář, CSc.; MUDr. Alfréd Dörr, CSc.; prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D.

Dispenzarizace žen v kompletní remisi
Ženy by měly být kontrolovány každé 3 měsíce první tři roky, poté dva roky po šesti měsících poté po jednom
roce. Kontroly standardně zahrnují gynekologické vyšetření, odběry CA 125 (event. CA 19-9) po půl roce od
ukončení léčby vždy, po roce od ukončení léčby krevní obraz, biochemie včetně clearence kreatininu.
Mammografie by měla být prováděna pravidelně od 40 roku věku ženy. Další vyšetření např. CT nepatří do
dispenzarizace a jsou indikována pouze při symptomatologii nebo vzestupu CA 125. Ženy po konzervativní
operaci sledujeme ve stejných intervalech jako ženy po kompletní operaci. Při každé kontrole je gynekologicky
vyšetřujeme, vždy nabíráme CA 125. Každých šest měsíců vyšetřujeme malou pánev ultrazvukem vaginálním
event. abdominálním. Laboratoř (krevní obraz, clearence kreatininu a biochemii) nabíráme po roce od ukončení
léčby.

Recidivy karcinomu ovaria rozdělujeme na časné vzniklé do 12 měsíců a pozdní vzniklé po 12 měsících od
ukončení léčby. Do 6 měsíců je nutné je brát spíše jako persistenci základního onemocnění (platina rezistentní).

Chirurgická léčba recidiv: K operační léčbě jsou indikovány pouze ty recidivy, u kterých je předpoklad
kompletního odstranění všech nádorových hmot. Ženy musí mít dobrý performance status – minimálně 80%.
Pokud je přítomen ascites, není vhodná chirurgická léčba. Chirurgická léčba nesmí zhoršit kvalitu života.

Radioterapie v léčbě recidiv: Radioterapii indikujeme přísně individuálně, většinou je vyhrazena pro
lokalizované metastázy a event. jako paliativní ozáření např. pro bolest, při silném krvácení.

Léčba recidiv vzniklých do 6 měsíců od ukončení léčby: Tato skupina je nejméně příznivá, průměrná doba
přežití přes jakoukoliv léčbu je 6-9 měsíců. Chemoterapií se snažíme o zlepšení symptomů a zvýšení kvality
života. Délka přežití není v tomto případě podstatná. Ve většině případů je indikována monoterapie cytostatiky.
Výběr cytostatika závisí na profilu toxicity, performance status a v neposlední řadě na ceně. Je možné použít
topotecan, liposomální doxorubicin, docetaxel, gemcitabin, etoposid, vinorelbin. Výjimečně při dobrém
performance status lze užít kombinaci cytostatik: cisplatina + etoposide, slibná se zdá kombinace týdenního
režimu carboplatiny + paclitaxelu. V paliativní terapii má své indikace tamoxifen. Tato skupina je vhodná pro
klinické studie.

Léčba recidiv vzniklých 6-12 měsíců od ukončení léčby: Tato skupin je též nepříznivá a o platina sensitivní
onemocnění se jedná pouze v malém procentu (do 10%) případů. Většinou pokud to performance status dovolí je
indikována léčba kombinací cytostatik. V monoterapii lze použít cytostatika předchozí skupiny. V kombinované
léčbě se zdá jednou z nejúčinnějších kombinací platinový derivát + gemcitabin, alternativou. je možné podat
platinový derivát s antracyklinem nebo inhibitorem topoisomerázy. Je možné také použít týdenní režimy
carboplatiny nebo paclitaxelu v monoterapii, případně platinový derivát v monoterapii v klasickém intervalu 21
dnů.

Léčba recidiv vzniklých po 12 měsících od ukončené léčby: Tato skupina je prognosticky nejpříznivější,
léčbou se snažíme ovlivnit symptomy, ale i dosáhnout odpovědi a často také kompletní remise onemocnění.
Pokud to stav pacientky dovolí, je indikován stejný nebo podobný režim jako při primární chemoterapii.
Standardem při dobrém performance status je carboplatina s paclitaxelem. Při neuropatii se zdá dobrou
alternativou carboplatina s gemcitabinem. U ostatních kombinací chybí v současné době klinická data. Ženy
s horším performance status jsou obvykle indikovány k monoterapii platinovým derivátem. Výjimečně lze
zařadit monoterapie ostatnímu cytostatiky (inhibitory topoizomerázy etoposid, topotecan, docetaxel,
gemcitabin). Pacientky by měly být léčeny do progrese onemocnění nebo kompletní remise. Pokud kompletní
remise trvá po této sekundární léčbě déle jak 6 měsíců, je možné použít stejný režim pro léčbu třetí linie.

Závěr: Léčba recidiv karcinomu ovaria je ve většině případů léčbou paliativní, kterou se ovšem snažíme zlepšit
kvalitu života ženy a v případě pozdní recidivy dosáhnout kompletní remise onemocnění a tím prodloužit délku
života. Chirurgická léčba a radioterapie je indikována ve zcela výjimečných případech. Indikace léčby závisí na
performance status ženy, nežádoucích účincích cytostatika a v neposlední řadě také na ceně. Časné recidivy
léčíme obvykle monoterapií, event. při dobrém stavu ženy a zejména pokud se jedná o recidivu po 6 měsících od
léčby můžeme použít kombinaci cytostatik. Standardem pro pozdní recidivy, pokud to stav ženy dovolí, je
kombinace platina s paclitaxelem. V tématu léčby recidiv karcinomů ovarií probíhá řada klinických studií,
aktualizace těchto doporučených postupů je třeba provádět v dvou až tříletých intervalech.

Datum přednesení příspěvku: 8. 1. 2005