HYPERTERMIE V LÉČBĚ KARCINOMU PRSU

Konference: 2006 XIII. Jihočeské onkologické dny

Kategorie: Zhoubné nádory prsu

Téma: Postery

Číslo abstraktu: 043

Autoři: MUDr. Zdeněk Zoul, Ph.D.; Doc. MUDr. Josef Dvořák, Ph.D.; M. Věšník; MUDr. Miloslava Vaculíková; prof. MUDr. Karel Odrážka, Ph.D.; prof. MUDr. Jiří Petera, Ph.D.

Úvod
Hypertermie v kombinaci s radioterapií anebo chemoterapií patří mezi perspektivní modality v léčbě nádorových onemocnění. V této práci jsme hodnotili a porovnávali účinnost a toxicitu kombinace radioterapie a hypertermie s kombinací hypertermie a chemoterapie v léčbě lokálně recidivujícího karcinomu prsu.

Metodika
Kombinací reozáření a hypertermie bylo na naši klinice léčeno 24 nemocných s průměrným věkem 55 let (v rozmezí od 32 do 81 let). Radioterapie byla aplikovaná pětkrát týdně elektrony na lineárním urychlovači dávkou 30 Gy v 10 frakcích u 12 nemocných, v 15 frakcích u 10 nemocných a jiná dávka či frakcionace byla použita u 4 nemocných. Hypertermie byla provedena ultrazvukovým přístrojem pro hypertermii. Teplota v cílovém objemu se pohybovala v rozmezí 41-45 °C po dobu 45 minut. Hypertermie byla aplikovaná v odstupu 1 4 hodin po radioterapii 1-2x týdně.
Kombinací chemoterapie a hypertermie bylo léčeno na naši klinice 15 nemocných s průměrným věkem 49 let (v rozmezí 32-66 let). Pro kombinovanou léčbu byla zvolena tři cytostatika patřící mezi nejúčinnější v léčbě karcinomu prsu. První nemocná byla léčena liposomálním doxorubicinem v dávce 40 mg (3 cykly), další nemocné byly léčené taxanypaclitaxelem v dávce 90-150 mg ve tříhodinové infuzi jedenkrát za týden ( průměr 11 cyklů), docetaxelem v dávce 160 mg jedenkrát za tři týdny (průměr 6 cyklů). Hypertermie byla provedena vždy bezprostředně po aplikaci cytostatika. Teplota v cílovém objemu se pohybovala v rozmezí 41-45oC po dobu 45 minut.

Výsledky
Po kombinaci hypertermie a chemoterapie jsme neprokázali v léčené oblasti kožní nežádoucí účinky 3. a 4. stupně dle RTOG kriterií. Po kombinované léčbě radioterapie a hypertermie byla zaznamenaná kožní reakce 3. stupně pouze u jedné nemocné. U nemocných léčených chemoterapií jsme nezaznamenali změny krevního obrazu 3. a 4. stupně dle WHO kriterií. Nezaznamenali jsem rovněž podkožní hematom či infekční komplikaci v souvislosti s podkožním zavedením teplotní sondy po hypertermii.
Ve skupině nemocných léčených kombinací reozáření a hypertermie byla lokální úplná odpověď u 67 % nemocných (16/24) k další lokální recidivě došlo během dalšího sledování u 31 % nemocných (5/16). Ve skupině nemocných léčených kombinací hypertermie a chemoterapie byla lokální úplná odpověď u 67 % nemocných (10/15) k další lokální recidivě došlo během dalšího sledování u 30 % nemocných (3/10). V obou skupinách u nemocných u kterých bylo dosaženo částečné odpovědi či stabilizace onemocnění došlo do několika měsíců k další progresi. Při statistickém porovnání nebyl prokázán statisticky významný rozdíl v přežívaní nemocných v obou skupinách.

Závěr
Dle zahraničních i našich zkušeností hypertermie zvyšuje počet kompletních lokálních odpovědí při kombinaci s radioterapií a nebo chemoterapií. Dle našich zkušeností jsou výsledky kombinované léčby reozáření a hypertermie srovnatelné s kombinací chemoterapie a hypertermie při srovnatelně nízké toxicitě a dobré toleranci léčby. Limitací pro jednoznačné závěry je však nízký počet doposud odléčených nemocných.

ISBN 80-239-7483-1

Datum přednesení příspěvku: 21. 10. 2006