Intersticiální brachyterapie pro karcinom anu u pacientky se synchronní nádorovou duplicitou – kasuistika.

Konference: 2011 XXXV. Brněnské onkologické dny a XXV. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Kasuistiky

Téma: Postery

Číslo abstraktu: 200p

Autoři: Ing. Hana Tichá; MUDr. Denis Princ; prof. MUDr. Pavel Šlampa, CSc.; Jarmila Fuchsová; Věra Hojná

Úvod

Karcinom anu patří mezi méně často se vyskytující malignity. V roce 2007 byla udávaná incidence 1,17/100 000 a mortalita 0,5/100 000 (zdroj dat: ÚZIS ČR). Způsob léčby má vliv na kvalitu života pacienta. Dříve prováděná abdominoperineální resekce s trvalou kolostomií může být v některých případech nahrazena radioterapií s konkomitantním podáním chemoterapie nebo bez její aplikace. Pro eskalaci dávky v tumoru lze k zevní radioterapii zařadit i brachyterapii. K amputaci rekta se přistupuje u recidivujících nebo perzistujících tumorů.

Materiál a metody

44-letá pacientka se synchronní nádorovou duplicitou (C53 – tumor děložního hrdla, T2b, histologicky spinocelulární karcinom a C21 – tumor anu, histologicky invazivní spinocelulární karcinom v terénu análního karcinomu in situ, T klasifikace neuvedena), bez závažných interkurencí. Dle předléčebného PET/CT podél velkých cév od obratle L4 kaudálně až do oblasti levého třísla zvětšené lymfatické uzliny s patologickou kumulací radiofarmaka, dále ložisko s vysokou kumulací v oblasti rekta začínající za análním otvorem a pokračující v délce asi 4 cm ventrálně a vlevo. Jinde v celotělových skenech distribuce glukózy fyziologická.

Pacientka byla léčena konkomitantní chemoradioterapií. Chemoterapie režimem 5-FU/cDDP (celkem byla aplikována jedna série chemoterapie, cisplatina 80 mg/m2 D1, fluorouracil 500 mg/m2 D1-4). Zevní radioterapie na oblast pánve včetně anu, na oblast paraaortálních uzlin a tříselných uzlin oboustranně v dávce 45 Gy, 5x1,8 Gy/týden, technikou 6 polí, brzdné záření lineárního urychlovače o energii 18 MV. Dále byla aplikována brachyterapie – uterovaginální aplikace (UVAG) v dávce 5 x 5,5 Gy (předpis do bodu A).

U pacientky byl 4 týdny po ukončení zevní radioterapie a 3 týdny po poslední frakci UVAG aplikován boost na oblast anu – ozáření technikou intersticiální brachyterapie v dávce 2 x 6,0 Gy. V celkové anestézii bylo perineálně pomocí speciálního templatu (Gyn3 template) zavedeno 6 jehel v dvourovinné punktuře tak, aby byla pokryta oblast původního tumoru s lemem. Template byl přichycen stehy ke kůži perinea. Aktivní délka v jednotlivých jehlách byla volena individuálně v rozsahu 4 až 4,5 cm. Brachyterapie byla ukončena odstraněním aplikačních jehel, templatu, kompresí a krytím místa aplikace. Při druhé frakci intersticiální brachyterapie (v týdenním odstupu od první frakce) bylo zavedeno 7 jehel obdobným způsobem jako při první frakci. Parametry ozáření byly stanoveny na základě výpočtu pomocí plánovací konzoly. U pacientky jsme zaznamenali DVH parametry implantu.

Výsledky

Z dávkově objemových histogramů pro implant jsme určili následující parametry.

U první frakce byl objem VDref (tj. objem ozářený referenční dávkou) 25,6 cm2, u druhé frakce byl objem VDref 23,7 cm2. Objem VDHD (tj. objem ozářený 150% předepsané dávky) byl v prvním případě 7,7 cm2, ve druhém případě 5,9 cm2.

Parametr DNR, který je definován jako V150%/V100%, je dobrým ukazatelem nehomogenity dávky v cílovém objemu. Provedli jsme výpočet ozařovacích časů a optimalizaci ozařovacího plánu tak, aby DNR bylo co nejnižší (0,3 u první frakce BRT a 0,25 u druhé frakce BRT).

Závěr

Výhodou brachyterapie je v případě vhodně zvolené geometrie rozmístění aplikačních jehel dobré pokrytí cílového objemu předepsanou dávkou záření a současné šetření okolních tkání. Zařazení intersticiální brachyterapie může přispět k zachování funkce svěrače a k lokální kontrole onemocnění s nižším rizikem vedlejších účinků záření na kritické orgány.

Práce je podporována výzkumným záměrem MZ0MOU2005

Literatura:
  1. Saarilahti, K., Arponen, P., Vaalavirta, L., Tenhunen, M. The effect of intensity-modulated radiotherapy and high dose rate brachytherapy on acute and late radiotherapy-related adverse events following chemoradiotherapy of anal cancer. Radiotherapy and Oncology, 87, 2008, 3, pp 383-390
  2. Šlampa, P., a kol. Radiační onkologie v praxi II. MOÚ, 2007
  3. Soumarová, R., Homola, L. Intersticiální brachyterapie. Edice Kontinuálního vzdělávání v medicíně, Masarykova Univerzita, 2006.
  4. Strnad Vratislav, Pötter R., Kovács G. Stand und Perspektiven der klinischen Brachytherapie. UNI-MED, Bremen, 2004

Datum přednesení příspěvku: 21. 4. 2011