Lokálně pokročilý karcinom prsu - příčiny jeho častého výskytu?

Konference: 2005 10. ročník odborného sympózia na téma Onkologie v gynekologii a mammologii

Kategorie: Zhoubné nádory prsu

Téma: Diagnostika pokročilého karcinomu prsu

Číslo abstraktu: 007

Autoři: doc. MUDr. Bohuslav Konopásek, CSc.; MUDr. Alexandra Aschermannová; MUDr. Jan Vydra; MUDr. Jaroslava Barkmanová; prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc.

Podpořeno IGA MZČR - Grant MR/ 8323-3 Prognostické a prediktivní faktory karcinomu prsu.

Závažnost onkologických nemocí v naší společnosti je nesporná a postupně s časem neustále roste. Křivka výskytu nádorových chorob má trvale vzestupný charakter a trend jejich úmrtnosti je relativně setrvalý. Jako nejúčinnější zbraň v našem boji s nádory se ukazuje takzvaný časný záchyt, kdy počínající karcinom má největší šance na skutečné zhojení. Včas zachytit nádorové bujení je problémem sekundární prevence, kdy klíčovou roli sehrává, vedle biologických vlastností nádoru, i sám pacient. Jisté zanedbání však můžeme nalézt někdy i na straně lékaře.
Rozhodli jsme se udělat malou sondu u pacientů jedné nemocnice za krátké časové období. Během dvou měsíců jsme nově přijímané pacienty požádali o vyplnění jednoduchého dotazníku, jehož cílem bylo získat odpovědi na otázky – kdy se u vás objevily poprvé potíže ?, kdy jste poprvé navštívil lékaře ?, kdy byla stanovena konečná diagnóza? a kdy byla zahájena léčba ? Odpovědi posoudil ošetřující lékař s cílem zjistit časové prodlení na straně pacienta nebo na straně lékaře, či rychlou proliferaci nádoru.
Výsledky byly neradostné. Převažovaly III-IV. stadia nádorové nemoci, téměř u poloviny jsme museli konstatovat zanedbání na straně pacienta. Bohužel u značné části souboru byl pozdní záchyt způsoben nedostatečnou činností lékaře. I když jsme si vědomi veškerých úskalí podobných hodnocení, zejména v interpretační rovině, domníváme se, že šetření vypovídá o neutěšeném stavu, kdy závažným rizikovým faktorem je i sám lékař.
Pokud jde o karcinom prsu. Máme k dispozici křivky platné pro celou naší republiku, kdy podklady nám poskytl ÚZIS. Můžeme vidět jaký je podíl pokročilých případů a vývojový trend za posledních 15 let. Je to stav neuspokojivý a měl by být pro nás mementem.
Podívejme se na náš malý soubor 64 pacientů. Z nich bylou 12 nemocných s karcinomem prsu, ale pouze 7 bylo zachyceno standardním způsobem. U 5 jsme museli konstatovat pokročilý případ, 3x se zanedbáním samotným pacientem, ale 2x lékařem. Rychlý průběh nádorové choroby nebyl příčinou pozdního záchytu.
Jestliže vezmeme v úvahu, že karcinom prsu je dobře dostupný klinické detekci, a to jak pacientkou tak lékařem, dále případné skryté nádorové onemocnění je možné detekovat při rutinním mamografickém skríningu, je skutečnost pozdních záchytů přinejmenším zarážející. V následující části demonstrujeme několik zanedbaných případů a jeden za všechny si dovolíme detailněji komentovat (na prodlení měla podíl nejen pacientka, ale i zdravotník).
Jak se tedy vyrovnat s položenou otázku?

Pacient:
vychovávat ho od mládí k péči o své zdraví, které je jeho největším osobním vlastnictvím. Samovyšetření prsů by se mělo stát součástí pravidelné osobní hygieny ženy již od počátku menoaktivity. Jakékoliv změny na prsou by měly být důvodem časné návštěvy lékaře, nikoliv zbytečného strachu až paniky nebo naopak bagatelizace. V povědomí žen by mělo být, že nádor prsu je dobře léčitelný a, při jeho záchytu v počátcích, může být plně vyléčitelný. Mamografický skríning je pak postup, který odhaluje především tato stadia.

Lékař:
jakékoliv odbornosti, především však lékař prvního kontaktu, by měl na nádorová onemocnění vždy pomýšlet. Jedno, téměř samozřejmé, ale bohužel v ordinaci neprováděné opatření, je pacientku vyšetřit svlečenou a prsa zavzít do základního vyšetření. Asi se příliš často neodhalí iniciální forma karcinomu, ale přehlédnutý pokročilý případ zmizí z našich ordinací.

Nádor:
biologická agresivita nádoru je dosud zjišťována především na základě histologie (gradingu,přítomnosti či absenci receptorů hormonálních, HER2, případně některých onkogenů). Velikost nádoru je ovlivněna i pozdním rozpoznáním. Další rizikové faktory je teprve nutné zjistit a za tímto účelem prohloubit výzkum.

Závěrem:
  1. Pokročilý, především lokálně pokročilý karcinom prsu, je doposud
    častým jevem v naší onkologické praxi.
  2. Tuto skutečnost můžeme prakticky zcela odstranit výše uvedenými postupy.
  3. Nelze veškerou odpovědnost svalovat na pacienta, nýbrž i lékař nese někdy určitou míru zavinění.
  4. Zlepšení této situace by mělo být výzvou pro celou společnost, významné je zde působení
    medií, potřeba spolupráce na Národním onkologickém programu.
  5. Věnovat větší pozornost výzkumu v této oblasti.

Datum přednesení příspěvku: 6. 1. 2005