Minimální reziduální choroba u pacientů s karcinomem pankreatu– pilotní studie.

Minimální reziduální chorobou (MRD) u nemocných pacientů s karcinomem pankreatu rozumíme přítomnost izolovaných nádorových buněk v těle pacienta, u něhož byl odstraněn primární tumor a který je v současnosti bez klinických známek onemocnění. Tyto izolované nádorové buňky lze na základě současných znalostí považovat za prekurzory mikrometastáz. Posouzení MRD u pacientů s tímto vysoce maligním onemocněním by mohlo eliminovat provedení zatěžujícího chirurgického výkonu u nemocných se systémovou molekulární diseminací nemoci a zpřesnit prognózu onemocnění.

Metody

Do studie bylo zařazeno 72 pacientů operovaných s kurativním záměrem pro karcinom slinivky. Metodou realtime RT-PCR byly na míru exprese hTERT (telomeráza), EGFR1 (receptor pro epidermální růstový faktor) a CEA (karcinoembryonální antigen) vyšetřeny vzorky periferní a portální krve, kostní dřeně, peritoneální laváže a tumoru. Naměřené hodnoty exprese testovaných markerů byly korelovány s klinicko-patologickými charakteristikami a s parametry přežití.

Výsledky

Byla zjištěna statisticky významná souvislost mezi mírou exprese EGFR v portální krvi a klinickým stádiem, kde pacienti s pokročilým onemocněním mají vyšší expresi EGFR v portálním řečišti, než pacienti s nízkým klinickým stádiem. Obdobně koreluje exprese EGFR v portální krvi se stupněm diferenciace primárního tumoru, kde pacienti s tumory G3 mají statisticky významně vyšší expresi EGFR (obr. 3). Dále jsme prokázali vysokou expresi EGFR v peritoneální laváži pacientů s metastatickým onemocněním, na rozdíl od pacientů bez přítomnosti metastáz (obr. 4). Bohužel se nám nepodařilo prokázat signifikantní závislosti mezi ostatními testovanými markery (hTERT, CEA) a dalšími kompartmenty (systémová krev, kostní dřeň).

Při hodnocení parametrů přežití jsme narazili na několik zajímavých výsledků. Především to bylo hodnocení přežití vzhledem k pozitivitě exprese testovaných markerů v peritoneální laváži. Pozitivita EGFR (p=0,035) a CEA (p<0,18) v předoperační peritoneální laváži značí kratší celkové přežívání pacientů s karcinomem pankreatu. Dále jsme prokázali, sice statisticky nesignifikantně, kratší přežívání u pacientů s pozitivitou hTERT v systémové i portální krvi (p<0,2).

Závěr

Výsledky naší pilotní studie potvrzují dostatečnou senzitivitu a specificitu real-time RT-PCR metodiky pro detekci cirkulujících nádorových buněk u pacientů s karcinomem pankreatu. Pouze necelých 40 % operovaných a testovaných pacientů bylo klinického stádia I-III a byl u nich proveden radikální výkon s kurativním záměrem. Tento fakt bohužel značně omezuje použití této metodiky pro prognostické účely. Přesto jsme však v této skupině dokázali identifikovat pacienty s kratším přežíváním, a to na základě exprese vybraných markerů, hTERT, CEA a EGFR v krvi a peritoneální laváži. Pro definitivní ověření prognostické hodnoty minimální reziduální choroby je však potřeba delšího sledování většího souboru pacientů. Zvláště pacientů klinického stádia I-III, kde bychom mohli při známkách mikrodiseminace zvažovat neprovedení radikálního chirurgického výkonu.

Práce na tomto projektu je podporována granty MSM6198959216, IGA MZ CR NS 9937-4 a LC07017.