Naše zkušenosti s léčbou trastuzumabem.

Úvod

Herceptin (trastuzumab) je pro léčbu pokročilého HER2 pozitivního karcinomu prsu registrován od roku 2001 a v květnu 2006 byla na základě průběžné analýzy studie HERA,s přihlédnutím k výsledkům studií NCCTG N 9831,NSABP B-31 a BCIRG 006, rozšířená indikace o léčbu časného HER2 pozitivního karcinomu prsu po chirurgickém zákroku (později i před chirurgickým zákrokem) po chemoterapii (adjuvantní nebo neoadjuvantní) a po radioterapii (pokud byla indikována). V paliativním režimu je indikován buď v monoterapii (po vyčerpání léčby antracykliny a taxany) nebo ke kombinované léčbě s docetaxelem či paclitaxelem v 1.linii či capecitabinem, vinorelbinem v dalších liniích léčby nebo v kombinaci s hormonoterapií (inhibitor aromatáz) u ER, PR pozitivních postmenopauzálních pacientek. Herceptin je podáván do progrese onemocnění či do závažné toxicity léčby. Některé studie naznačují, že je s herceptin léčbou vhodné pokračovat i po progresi nemoci a změně chemoterapeutického režimu. Léčba herceptinem je kontraindikována pouze u nemocných s přecitlivělostí na lék a jeho složky a u pacientek s klidovou dušností nebo vyžadujících léčbu kyslíkem.

Materiál a metodika

Od března 2005 do prosince 2009 bylo léčeno na našem pracovišti 100 pacientek. Jednalo se o pacientky s metastatickým HER2 pozitivním karcinomem prsu a o pacientky v (neo)adjuvanci se stavem výkonnosti dle ECOG(PS) 0-1,bez klinicky závažného kardiovaskulárního onemocnění,s EF LK v normě, v kombinaci s chemoterapií, hormonoterapií a v indikovaných případech s radioterapií.

Nejčastěji používaný chemo-hormono-terapeutický režim v kombinované léčbě v adjuvanci byl AC-T, herceptin podaný konkomitantně nebo sekvenčně s taxanem, +/- chemokastrace a inhibitor aromatáz (dle prepostmenopauzy a při pozitivitě ER, PR) + radioterapie v indikovaných případech. V paliativní léčbě kombinace s taxany (paclitaxel, docetaxel), capecitabin, vinorelbin či v monoterapii. Herceptin byl podáván v dávce 6 mg/kg i.v. á 3týdny nebo 2 mg/kg i.v. á týden. Byly sledovány a do registru průběžně zaznamenávány nežádoucí příhody. Stav onemocnění byl vyšetřován nejméně každé 3 měsíce za použití obvyklých standardně používaných zobrazovacích metod.

Sledované parametry u pacientek byly hodnoceny sumární statistikou (průměr,medián, minimum,maximum). Přežití pacientů bylo hodnoceno metodikou dle Kaplana-Meiera, odhady křivek přežití jsou doplněny odhady mediánu přežití.

Výsledky, závěry

Zkušenost se 100 pacientkami v našem souboru nám dovoluje konstatovat, že léčba trastuzumabem v adjuvantní i paliativní, kombinované či monoterapii je bezpečná a dobře tolerovaná. I při ukončení chemoterapie pro toxicitu léčby, lze pokračovat v léčbě trastuzumabem bez dalších závažných nežádoucích účinků. K prosinci 2009 je léčeno trastuzumabem 12 pacientek v paliativní léčbě a 17 pacientek v adjuvantní léčbě.