Naše zkušenosti s využitím PET/CT u histiocytárních chorob dospělých.

Konference: 2011 XXXV. Brněnské onkologické dny a XXV. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Onkologická diagnostika

Téma: Postery

Číslo abstraktu: 211p

Autoři: doc. MUDr. Zdeněk Řehák, Ph.D.; MUDr. Renata Koukalová, Ph.D.; prof. MUDr. Zdeněk Adam, CSc.; doc. MUDr. Petr Szturz, Ph.D.; MUDr. Jana Stupalová; MUDr. Iva Neveselá; MUDr. Jaroslav Staníček; MUDr. Jiří Vašina; MUDr. Karol Bolčák

Úvod

Maligní histiocytární choroby jsou jen nepatrným zlomkem ze všech krevních chorob. Nejčastější z této skupiny nemocí je histiocytóza z Langerhansových buněk (LCH). Mezi našimi vyšetřenými nemocnými jsme zaznamenali i další nemoci z širší skupiny histiocytárních chorob (eozinofilní granulom, xantogranulom, Erdheimovu-Chesterovu nemoc, …). Velmi skromná literární data o použití PET/CT u těchto chorob (prakticky spíše kazuistiky) ukazují, že aktivní ložiska způsobena histiocytárními chorobami mohou vykazovat vysokou akumulaci 18F-FDG (FDG). Pokusili jsme se proto zhodnotit použití 18F-FDG PET CT vyšetření v iniciální diagnostice, ale i dalším hodnocení aktivity těchto nemocí při terapii. Pro hodnocení plicní aktivity LCH pomocí PET/CT nebyla dosud publikována metodika, vzhledem k malým rozměrům plicních nodulů nelze použít ‘konvenční’ hodnocení dle stanovení SUVmax (Standartized Uptake Value) v jednotlivých ložiscích.

Vlastní zkušenosti

Pro názornost jednotlivá vyšetření řadíme do několika menších podsouborů, skupin.

Infiltrace CNS: PET/CT vyšetření se nám osvědčilo při vyšetření nemocných s LCH s neurologickými příznaky k odlišení aktivní infiltrace CNS na základě vysoké akumulace FDG od pozdních spíše degenerativních změn, které po letech průběhu nemoci postihují nejčastěji cerebellum a bazální ganglia, a kde se projevují naopak hypometabolicky (prezentujeme na 2 kazuistikách).

Infiltrace hypothalamo – hypofyzární osy: Výhodné se nám jeví i využití PET/CT u nemocných s diabetes insipidus vzniklým v dospělosti, kdy se může podařit odhalit extrakraniální projevy té samé nemoci, která vedla ke vzniku diabetes insipidus a lze tak nasměrovat cílený histologický odběr na tyto extrakraniální projevy nemoci. Histiocytární nemoci mají totiž relativně vysokou afinitu k hypothalamu a stopce hypofýzy a v dospělosti vzniklý diabetes insipidus může být prvním projevem nemoci (prezentujeme na 3 kazuistikách).

Plicní postižení: Další potencionálně výhodnou oblastí je hodnocení aktivity LCH v plicním parenchymu, zde na rozdíl od jiných tkání ale nevznikají velká ložiska, ale jen drobné nodularaity o rozměrech jen několika milimetrů (tedy pod rozlišením PET komponeny PET/CT skeneru). U těchto nemocných se nám jeví jako přínosné vyhodnocování metabolické aktivity pomocí indexu SUVmax Pulm /SUVmax Hepar v jasně definovaných zájmových oblastech (VOI). Na příkladu 10 studií u 6 pacientů dokládáme korelaci tohoto indexu s aktivitou nemoci, tato korelace je ale ověřena zatím na malém počtu nemocných.

ECD: Rovněž u 2 nemocných (9 studií) s Erdheimovou – Chesterovou nemocí jsme využili opakovaná PET/CT vyšetření k hodnocení aktivity kostních (typická infiltrace skeletu horních i dolních končetin) i mimokostních ložisek při terapii.

Závěr

18F-FDG PET/CT se nám jeví jako užitečné vyšetření u nemocných s histiocytárními chorobami jak v iniciální diagnostice, tak i v hodnocení léčebné odpovědi. První zkušenosti s hodnocením metabolické aktivity u nemocných s plicním postižením LCH pomocí indexu SUVmax Pulm / SUVmax Hep se nám jeví jako slibné, jsem si vědomi, že k definitivnímu vyhodnocení bude nutné ověření této metodiky na větším souboru nemocných.

Datum přednesení příspěvku: 21. 4. 2011