Nutriční rizikový screening u nemocných s maligním lymfomem.

   Podvýživa u onkologických pacientů patří k silným negativním prognostickým faktorům, který se začíná projevovat již při nechtěné ztrátě hmotnosti kolem 5 % původní hmotnosti.

   Klinické studie ukazují, že tito nemocní mají vyšší toxicitu protinádorové léčby a zpravidla i horší odpověď na chemoterapii a radioterapii. Možnou příčinou je ztráta tělesných bílkovin a deprese imunitních funkcí.

   Negativní vliv podvýživy na prognózu nádorového onemocnění ještě nemusí nutně znamenat, že nutriční podpora zlepší tento stav. Na přítomnosti podvýživy se může podílet agresivita nádoru a metabolické změny při rozvinuté systémové zánětlivé odpovědi.

   Dosud publikované práce, které hodnotí vliv podvýživy především u nemocných se solidními nádory, neumožnily rozlišit, do jaké míry se na špatné prognóze nemocných s poruchou výživy podílí agresivita nádoru a nakolik jde o vliv ztráty tělesné hmoty a bílkovin.

   Maligní lymfom představuje primárně chemosenzitivní nádor, u něhož však část nemocných má nedostatečnou léčebnou odpověď. V takových případech by mohl být efekt chemoterapie ovlivněn poruchou nutričního stavu.

   V homogenním souboru 120 nemocných s nově zjištěným maligním lymfomem jsme proto zhodnotili riziko podvýživy v době stanovení diagnózy pomocí dvou typů nutričního rizikového screeningu (NRS) a výsledky jsme porovnali s časnou odpovědí nádoru na chemoterapii a s toxicitou léčby.

   První model screeningu NRS 2002, doporučený evroskou odbornou společností ESPEN pro hospitalizované pacienty byl upraven pro ambulantní onkologické nemocné, jejichž nutriční riziko bylo pak vyjádřeno ve škále 0-6 bodů. Jako druhý model byl použit jednodušší screening České onkologické společnosti z roku 2010 s vyjádřením nutričního rizika ve škále 0-4 body.

   Systémová zánětlivá odpověď na přítomnost dosud neléčeného nádoru byla hodnocena pomocí Glasgowského prognostického skóre (GPS) podle hladin C-reaktivního proteinu a albuminu, s cílem posoudit metabolickou odpověď organismu na agresivitu nádoru. Jako onkologický parametr prognózy byl použit mezinárodní prognostický index IPI.

   Práce koreluje výsledky onkologické léčby s parametry vstupního nutričního rizika podle obou typů nutričního screeningu a s parametry GPS a IPI. Soubor představuje historickou kontrolu pro budoucí nutriční intervenční studii.