PALIATIVNÍ PÉČE O NEUROONKOLOGICKÉ PACIENTY

Východiska:

 Primární nádorové onemocnění centrálního nervového systému (CNS) a míchy je velmi různorodá skupina jednotlivých typů nádorů. Patří do ní nádory benigní i maligní, které na základě jejich biologických vlastností mohou být pomalu rostoucí, nebo naopak velmi agresivní, kdy mohou způsobit smrt i během několika měsíců. Mimo primární nádory jsou s ohledem na jejich četnost a závažnost významnou skupinou i nádory sekundární. Poměrné zastoupení nádorů CNS a míchy ze všech neoplazmat nepřevyšuje 2 %. Incidence v ČR je kolem 7/ 100 000 obyvatel, s větší četností u mužů. Nejčastějšími mozkovými nádory jsou gliomy (40–50 % všech nádorů mozku), meningeomy (12–15 %) a sekundární mozkové nádory (15–20). Strategie léčby závisí na biologickém charakteru nádoru, na jeho anatomické lokalizaci a velikosti, na věku a celkovém stavu pacienta. Mezi základní možnosti terapie nádorů patří chirurgická resekce s případnou následnou radioterapií, chemoterapií a biologickou léčbou. Poměrné zastoupení nádorů CNS a míchy je relativně malé, ale na základě jejich biologických vlastností způsobují poměrně vysokou morbiditu a mortalitu, kdy v průběhu onemocnění je přítomna řada symptomů zhoršujících kvalitu života nemocného. V současné době v ČR není k dispozici koncept paliativní péče o tyto pacienty v návaznosti na komplexní onkologickou péči.

Cíl:

 Vzhledem k tomu, že paliativní péče zlepšuje nejen kvalitu života, ale může ovlivnit i celkové přežití pacienta, je potřeba v rámci současně fungující komplexní onkologické péče zdůraznit její potřebu a efektivní začlenění do celkového systému péče o tyto pacienty. Paliativní péče zahrnuje multidisciplinární přístup zdravotních a sociálních pracovníků, včetně psychologické podpory. Ta probíhá na úrovni lůžek nemocničních, hospicových v kombinaci s ambulantní a domácí péčí prodlužující možnost setrvání pacienta s jeho nejbližšími. Koncept propojení paliativní a onkologické péče lze prosazovat po vzájemné diskuzi v rámci ustanovených odborných společností, jako jsou: Neuroonkologická sekce ČOS, komplexní onkologická centra, Česká neurochirurgická společnost a Česká společnost paliativní medicíny.

Závěr:

 Na základě současných znalostí o možnostech paliativní péče ovlivnit kvalitu života, a tím i vlastní průběh neuroonkologického onemocnění je nezbytné, aby koncept propojení paliativní a onkologické péče byl integrální součástí komplexní onkologické péče.