Paradigma predikce odpovědi na inhibitory HER rodiny u nádorových onemocnění různého histogenetického původu: více indikací, více léčiv, ale téměř shodné prediktory.

Konference: 2007 XXXI. Brněnské onkologické dny a XXI. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie

Téma: V. Monitorování a predikce v onkologii

Číslo abstraktu: 027

Autoři: doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D.; Mgr. Jitka Berkovcová, Ph.D.; RNDr. Radek Trojanec, Ph.D.; Mgr. Marta Dziechciarková, Ph.D.; Mgr. Lenka Radová, Ph.D.; Bc. Anna Janošťáková; Soňa Mlčochová; S. Wiecek; Ing. Marcela Staňková; MUDr. Yvona Grygárková; prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc.; MUDr. Karel Cwiertka, Ph.D.; MUDr. Igor Kiss, Ph.D.; D. Radzioch; prof. MUDr. Zdeněk Kolář, CSc.; MUDr. MVDr. Jozef Škarda, Ph.D.

U nádorů epiteliálního původu je často detekovaná zvýšená aktivace receptoru pro epidermální růstový faktor (Egfr1). Protein Egfr1 je tak vhodnou molekulou k cílenému ovlivnění různými typy inhibitorů. Jedná se o protilátky, svým účinkem zaměřené proti vazebné doméně extracelulární části receptoru, např. cetuximab. Druhou skupinou látek s inhibičním účinkem jsou nízkomolekulární terapeutika prostupující buněčnou membránu, např. Iressa a Tarceva. Jedná se o nákladnou léčbu, proto je nezbytné před aplikací vyšetřit status egfr1 genu. Často za nárůstem aktivity receptoru stojí amplifikace a overexprese genu. Výhradně u plicních karcinomů byl popsán další způsob patologické aktivace receptoru a to somatickými mutacemi v jeho tyrozinkinázové části. V případech potvrzené zvýšené aktivace Egfr1 proteinu je jeho cílená inhibice správnou volbou pro pacienta. Pokud má nádorové onemocnění příčinu v aktivaci sekundárního přenašeče signálu, je inhibice zaměřená proti receptoru neúčinná. Řada tumorů má přítomnou aktivující somatickou mutaci onkogenu k-ras, který exprimuje GTP-vázající protein a je za fyziologických podmínek aktivován proteinem Egfr1. ...

Plný text v pdf

Datum přednesení příspěvku: 25. 4. 2007