POSKYTUJÍ DATA NÁRODNÍHO ONKOLOGICKÉHO REGISTRU DOSTATEČNOU ZÁKLADNU PRO HODNOCENÍ SCREENINGU ZHOUBNÝCH NÁDORŮ V ČR?

Konference: 2013 XXXVII. Brněnské onkologické dny a XXVII. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Epidemiologie nádorů a Národní onkologický registr ČR; Onkologická informatika

Téma: II. Klinické registry, zdravotnická informatika

Číslo abstraktu: 026

Autoři: RNDr. Ondřej Májek, Ph.D.; RNDr. Jan Mužík, Ph.D.; doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.; Prof. MUDr. Jan Daneš, CSc.; plk. prof.MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.; as.MUDr. Štěpán Suchánek; V. Dvořák; Doc. MUDr. Jaroslava Dušková, CSc, FIAC

Východiska:

V ČR jsou v současnosti dostupné všechny tři screeningové programy, u kterých byl doložen přínos na po­pulační úrovni: screening karcinomu prsu, kolorekta (KRK) a děložního hrdla. Cílem tohoto sdělení je hodnocení recentního vývoje populační zátěže uvedenými nádorovými one­mocněními.

Materiál a metody:

Klíčovou roli v informační podpoře českých programů hraje Národní onkologický re­gistr ČR (NOR ČR). Jeho prostřednictvím je možné monitoro­vat nejen vývoj zátěže populace invazivními nádory, ale zá­chyt karcinomů in situ, včetně pokročilých intraepiteliálních neoplazií děložního hrdla (dg. D06).

Výsledky:

Obr. 1 a 2 uka­zují vývoj v zátěži populace zmíněnými zhoubnými nádoro­vými onemocněními. Pro základní znázornění vývoje jsou epidemiologické charakteristiky srovnány mezi obdobím 1995-1999, kdy v ČR nebyl zaveden žádný organizovaný screeningový program, a aktuálním obdobím 2006-2010. Vedle hrubých hodnot míry incidence a mortality jsou pre­zentovány i míry věkově standardizované. Ty nejsou zkres­leny demografickým vývojem (stárnutím populace), a tak poskytují lepší informaci o vývoji rizika onemocnění a úmrtí. V uvedeném období došlo ke znatelnému nárůstu incidence zhoubného nádoru prsu, úmrtnost naopak poklesla (o 7 %, resp. 23 % ve standardizované míře). U všech sledovaných onemocnění lze v poslední dekádě sledovat pokles morta­lity v řádu desítek procent. Velmi významná je incidence cer-vikálních neoplazií, se zavedením screeningu se však obje­vují i neinvazivní nádory prsu a kolorekta (obr. 1). Screening nepochybně přispívá k časnému záchytu karcinomu prsu, v roce 2010 bylo již ve screeningu detekováno 41 % ná­dorů prsu (vč. in situ; dle stadií viz obr. 3). Prozatím bohu­žel nelze pozorovat snížení podílu pokročilých stadií KRK (obr. 2), v roce 2010 se organizovaný screening podílel na cel­kovém záchytu pouhými 10 %.

 

   

Období

ZN prsu (C50)

ZN tlustého střeva a konečníku (C18C20)

ZN děložního hrdla (C53)

 

incidence (na 100 000)

1995–1999

89,3

69,1

21,1

2006–2010

118, 7

76,7

19,3

změna

+33 %

+11 %

–9 %

 

standardizovaná incidence ASR(E)

1995–1999

76,1

61,4

19,5

2006–2010

91,9

58,4

16,7

změna

+21 %

–5 %

–14 %

 

mortalita (na 100 000)

1995–1999

39,8

42,5

9,4

2006–2010

36,9

40

7,4

změna

–7 %

–6 %

–21 %

 

standardizovaná mortalita ASR(E)

1995–1999

31,4

36,9

7,9

2006–2010

24,3

29,2

5,6

změna

–23 %

–21 %

–29 %

 

podíl pokročilých onemocnění1

1995–1999

31 %

55 %

35 %

2006–2010

25 %

54 %

36 %

změna

–6 %

–1 %

1 %

1 podíl stadií 3, 4 a neurčech z objektivních důvodů (chybně neúplné záznamy nejsou uvažovány)

Závěr:

NOR ČR představuje dlouhodobě a standardně vedenou epidemiologickou data­bázi s věrohodnými údaji o výskytu zhoubných nádorových onemocnění. Jeho prostřednictvím lze doložit významný dopad screeningu zhoubných nádorů na popu­lační zátěž. Screening se v ČR významně uplat­ňuje při časné diagnostice nádorů prsu, většímu dopadu na epidemiologii KRK prozatím brání nízká účast cílové populace.  V současnosti chybí legislativní rámec pro evaluaci screeningového procesu prostřednictvím individuálního propo­jení různých datových zdrojů (populační, onko­logický a screeningový registr), a data NOR ČR tedy prozatím nelze využít pro přímé hodno­cení účinnosti screeningu.

Datum přednesení příspěvku: 19. 4. 2013