Prognostický a prediktivní význam nádorových markerů u pacientů s kolorektálním karcinomem

Konference: 2006 2. ročník Dny diagnostické, prediktivní a experimentální onkologie

Kategorie: Kolorektální karcinom

Téma: Prediktivní faktory III

Číslo abstraktu: 039

Autoři: Doc. MUDr. Luboš Holubec (jr.), Ph.D., MBA; Prof. MUDr. Ondřej Topolčan, CSc.; prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D.; RNDr. Martin Pešta, Ph.D.; K. Rupert; as. MUDr. Alan Sutnar, Ph.D.; MUDr. Václav Liška, Ph.D.; Ing. Stanislav Kormunda; MUDr. Jindra Vrzalová; Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc.

Indikace vyšetření nádorových markerů u karcinomu tlustého střeva mají své limitace. Jedná se o doplňkovou diagnostickou metodu se svým konkrétním významem a přesností pro každou diagnózu. Pro správnou interpretaci výsledků je proto nezbytná nejen správná volba nádorových markerů, ale především způsob jejich klinického vyhodnocení, které vyžaduje úzkou interdisciplinární spolupráci mezi klinikem a laboratorním pracovníkem.
U nádorů tlustého střeva a konečníku je hlavním stanovovaným markerem karcinoembryonální antigen (CEA). Jako marker druhé volby je doporučován CA 19–9. Jako optimální je doporučována kombinace těchto dvou markerů. K dalším markerům, které jsou studovány v souvislosti s kolorektálním karcinomem patří CA 72–4, dále pak další nádorové markery CA typu (CA 242, CA195), proliferační markery (TPA,TPS) a řada dalších.
Na základě zkušeností z dlouholetého rutinního sledování a závěrů klinických studií podávají autoři v konfrontaci s literaturou stručný přehled o využití konvenčních nádorových markerů, proliferačních nádorových markerů, cytokeratininů a adhezivních molekul pro prognózu, diagnostiku a léčbu kolorektálního karcinomu. Pro prognózu lokálně pokročilého tumoru se jeví jako nejlepší karcinoembryonální antigen (CEA). Jako nezávislý prognostický faktor před podáním adjuvantní chemoterapie se jeví nádorový marker CA 19–9. Pro kontrolu efektu chemoterapie na bázi 5-FU se jeví jako optimální proliferační marker thymidinkináza. Pro monitoraci úspěšnosti resekce jaterních metastáz se jako optimální jeví cytokeratininové nádorové markery. Pro časnou detekci relapsu onemocnění v průběhu dispenzární péče bylo dosaženo nejvyšších senzitivit u CEA a adhezivní molekuly ICAM-1, jejichž vzájemná kombinace se zdá být perspektivní i pro rutinní použití. Na závěr autoři prezentují algoritmus využití nádorových markerů u kolorektálního karcinomu v rutinní klinické praxi.
Tato studie byla podpořena grantem IGA MZ CR NR 7905-03, IGA NR 7894-3 a výzkumným záměrem MSM 0021620819, Náhrada a podpora některých životně důležitých orgánů, LF UK v Plzni.

Datum přednesení příspěvku: 8. 12. 2006