Prognostický význam minimální reziduální choroby u pacientů operovaných pro kolorektální karcinom - výsledky tříletého sledování.

Konference: 2009 XXXIII. Brněnské onkologické dny a XXIII. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Kolorektální karcinom

Téma: XX. Kolorektální karcinom

Číslo abstraktu: 180

Autoři: MUDr. Josef Srovnal, Ph.D.; RNDr. Michaela Kesselová; doc. MUDr. Kamil Vysloužil, CSc.; MUDr.Mgr. Pavel Skalický, Ph.D.; MUDr. Lubomír Starý, Ph.D.; MUDr. Ivo Klementa, Ph.D.; prof. MUDr. Miloslav Duda, DrSc.; MUDr. Jana Strážnická; MUDr. Vlastislav Šrámek, PhD; MUDr. Karel Cwiertka, Ph.D.; Mgr. Renata Bílková; Věra Růžková; Mgr. Lenka Radová, Ph.D.; doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D.

Minimální reziduální choroba (MRD) u nemocných s kolorektálním karcinomem znamená přítomnost nádorových buněk v těle pacienta, u něhož byla provedena radikální resekce primárního tumoru, a který je v současnosti bez klinických známek onemocnění. Tyto izolované nádorové buňky lze na základě současných znalostí považovat za prekurzory mikrometastáz. Prognostický význam MRD však stále není zcela jasný a cílem našeho projektu je objasnit souvislost mezi přítomností MRD a parametry přežití u pacientů s lokálním nebo lokoregionálním kolorektálním karcinomem.

Minimální reziduální chorobou u pacientů s kolorektálním karcinomem se dlouhodobě zabýváme, jako markerů k detekci cirkulujících/diseminovaných nádorových buněk v periferní krvi a kostní dřeni za použití metody real-time RT-PCR využíváme karcinoembryonální antigen (CEA) a cytokeratin 20 (CK20).

V letech 2004-2006 jsme na přítomnost MRD vyšetřili více než 200 pacientů klinických stádii I-III operovaných pro kolorektální karcinom. U většiny pacientů byly vyšetřeny vzorky periferní krve, portální krve a kostní dřeně v den operace a vzorky kostní dřeně a periferní krve opět 1 měsíc po operaci před podáním eventuální adjuvantní léčby, která byla indikovaná dle standardních doporučení. U více než 130 pacientů byla provedena statistická analýza hodnotící vztah mezi přítomností MRD, klinicko-laboratorními charakteristikami nemoci a parametry přežití.

Výsledky studie hodnotící vztah mezi přítomností MRD a přežitím bez nemoci (disease free survival, DFS) ukázaly několik zajímavých poznatků. Především se ukazuje, že kostní dřeň je pro detekci MRD u pacientů s kolorektálním karcinomem vhodnějším kompartmentem pro vyšetření než periferní krev. Dále, že přítomnost MRD v kostní dřeni nám spíše prognózuje systémové postižení, než přítomnost jaterních metastáz. Velmi zajímavým zjištěním však byla statisticky velmi významná souvislost mezi přítomností MRD v kostní dřeni měsíc po odstranění primárního tumoru a DFS (p=0,01). Zjistili jsme také, že nejenom pozitivita MRD v kostní dřeni měsíc po operaci, ale též nárůst MRD statisticky významně (p=0,0005) souvisí s horším DFS. Prognostický význam přítomnosti MRD bude diskutován v samotném sdělení, kdy bude poukázáno na rozdíly mezi jednotlivými vyšetřovanými kompartmenty, použitými markery a na dynamiku MRD vzhledem k DFS.

Detekce MRD u solidních nádorů metodou RT-PCR v reálném čase je relativně novou metodou představující potencionálně účinný nástroj v klinické onkologii, který svým přínosem v oblasti ultrastagingu znamená zpřesnění diagnostiky a následné léčby onkologicky nemocného pacienta. Prokázali jsme, že přítomnost MRD je nezávislým negativním prognostickým faktorem u potencionálně kurabilních pacientů s kolorektálním karcinomem.

Práce na tomto projektu je podporována granty MSM6198959216, LC 07017 a NR/9076-4.

Datum přednesení příspěvku: 16. 4. 2009