Prognostický význam minimální reziduální choroby u pacientů operovaných pro kolorektální karcinom - výsledky tříletého sledování

Konference: 2008 XXXII. Brněnské onkologické dny a XXII. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Kolorektální karcinom

Téma: XXIII. Kolorektální karcinom

Číslo abstraktu: 198

Autoři: RNDr. Michaela Kesselová; MUDr. Josef Srovnal, Ph.D.; doc. MUDr. Kamil Vysloužil, CSc.; MUDr.Mgr. Pavel Skalický, Ph.D.; MUDr. Jana Strážnická; MUDr. Vlastislav Šrámek, PhD; MUDr. Karel Cwiertka, Ph.D.; Mgr. Renata Bílková; Věra Růžková; doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D.

Minimální reziduální choroba (MRD) u nemocných s kolorektálním karcinomem znamená přítomnost nádorových buněk v těle pacienta, u něhož byla provedena radikální resekce primárního tumoru a který je v současnosti bez klinických známek onemocnění. Tyto izolované nádorové buňky lze na základě současných znalostí považovat za prekurzory mikrometastáz. Prognostický význam MRD však stále není zcela jasný a cílem našeho projektu je objasnit souvislost mezi přítomností MRD a parametry přežití.

Minimální reziduální chorobou u pacientů s kolorektálním karcinomem se dlouhodobě zabýváme, jako markerů k detekci cirkulujících/disseminovaných nádorových buněk v periférní krvi a kostní dřeni za použití metody realtime RT-PCR využíváme karcinoembryonální antigen (CEA), receptor pro epidermální růstový faktor (EGFR) a cytokeratin 20 (CK20).

Ve spolupráci s I. chirurgickou klinikou FN a LF Olomouc jsme v letech 2004-2006 na přítomnost MRD vyšetřili více než 200 pacientů stadii I-III operovaných pro kolorektální karcinom. U většiny pacientů byly vyšetřeny vzorky periférní krve, portální krve a kostní dřeně v den operace a vzorky kostní dřeně a periférní krve opět 1 měsíc po operaci před podáním event. adjuvantní léčby. Pacienti byly poté dispenzarizovány v převážné míře na Onkologické klinice FN a LF Olomouc, kde jim byla poskytnuta onkologická léčba dle doporučených léčebných protokolů. Statistická analýza (Kaplan-Mayer) hodnotící vztah mezi přítomností MRD a parametry přežití byla provedena u více než 130 pacientů.

Předběžné výsledky studie na pilotním souboru asi 60 pacientů, hodnotící vztah MRD a přežití bez události (event free survival), ukázaly několik zajímavých poznatků. Především se ukazuje, že kostní dřeň je pro detekci MRD u pacientů s kolorektálním karcinomem vhodnějším kompartmentem pro vyšetření než periférní krev. Dále, že přítomnost MRD v kostní dřeni nám spíše predikuje systémové postižení, než přítomnost jaterních metastáz. Velmi zajímavým zjištěním však byla téměř statitisticky významná souvislost mezi přítomností MRD v kostní dřeni měsíc po odstranění primárního tumoru a časem do události (p=0,09). Prognostický význam přítomnosti MRD bude diskutován v samotném sdělení, kdy budou korelovány výsledky vyšetření MRD s dobou do progrese, bezpříznakovým obdobím a celkovým přežitím na dvojnásobném souboru pacientů (cca 130 pacientů). Dále bude diskutován vztah mezi peroperační přítomností nádorových buněk v portální krvi a přítomností jaterních metastáz.

Detekce MRD u solidních nádorů metodou RT-PCR v reálném čase je relativně novou metodou představující potencionálně účinný nástroj v klinické onkologii, který svým přínosem v oblasti ultrastagingu znamená zpřesnění diagnostiky a následné léčby onkologicky nemocného pacienta. Na přednášce bude diskutován především prognostický význam přítomnosti MRD u pacientů s kolorektálním karcinomem.


Práce na tomto projektu je podporována granty MSM6198959216, IGA MZCR NR/7804-5 a MPO 1H-PK/45.</>i

Datum přednesení příspěvku: 18. 4. 2008