PROJEKT OSOBNOST PACIENTA JAKO SPOLUDETERMINANTA ÚSPĚŠNOSTI ONKOLOGICKÉ LÉČBY: KVALITA ŽIVOTA PACIENTEK S KARCINOMEM MAMMY – PILOTNÍ RETROSPEKTIVNÍ ANALÝZA

Konference: 2014 XXXVIII. brněnské onkologické dny a XXVIII. konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Psychologie v onkologii

Téma: Postery - lékařská sekce

Číslo abstraktu: 151

Autoři: Mgr. et Mgr. Kateřina Skřivanová, Ph.D.; doc.PhDr. Marcela Bendová, Ph.D.; MUDr. Dagmar Brančíková, CSc.; Mgr. Nela Elfmarková; Mgr. et Mgr. L'ubomíra Anderková, Ph.D.; Mgr. Tomáš Svěrák; PhDr. Hana Peterková; Lucie Adolfová; MUDr. Luboš Minář; doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.; RNDr. Jiří Jarkovský, Ph.D.; Mgr. Jakub Gregor, Ph.D.; prof. MUDr. Pavel Ventruba, DrSc., MBA

Východiska:

Kvalita života pacientek s karcinomem prsu je zásadním výzkumným tématem s ohledem na četnost diagnózy v populaci.

Soubor pacientů a metody:

Výzkumný soubor tvoří 55 pacientek s karcinomem prsu v dispenzární péči na Gynekologicko-porodnické klinice FN Brno. V rámci průřezové studie byly k zachycení kvality života použity metody SF-36, dotazník životní spokojenosti, FACT-B a SCL-90. V analýze dat bylo použito absolutní a relativní četnosti pro kategoriální proměnné, medián doplněný interkvartilovým rozsahem pro spojité proměnné a průměr a směrodatná odchylka pro skóre kvality života. Statistická významnost rozdílů na hladině 5% mezi skupinami pacientek byla hodnocena Mann-Whitney U-testem, změny kvality života v čase byly hodnoceny Wilcoxonovým párovým testem. Interní konzistence položek metod FACT-B a SCL-90 byla hodnocena pomocí Cronbachova alfa.

Výsledky:

Mediánový věk pacientek byl 68 let. Častá je hypertenze (70,8%), cévní onemocnění mozku a diabetes mellitus (obojí 37,5%). V klinickém stadiu 0–I bylo diagnostikováno 31,3% pacientek, ve stadiu II–III pak 37,5% a ve stadiu IV 31,3%; pacientky byly léčeny chirurgicky (91,2%), chemoterapií (63,6%), radioterapií (72,7%), biologickou (24,2%) a hormonální (81,8%) léčbou. Progrese a relaps nastaly u 17,2%, resp. 33,3% pacientek. Statisticky významný pokles skóre dotazníku SF-36 po léčbě byl zjištěn pro fyzickou funkcionalitu, fyzická omezení, tělesnou bolest a obecné zdraví. Jako faktory ovlivňující některé komponenty SF-36 byly zjištěny věk a stadium onemocnění. U FACT-B byl statisticky významný pokles zjištěn pro zdravotní/ tělesný stav a společenské a rodinné vztahy, rozdíly mezi skupinami pacientek byly zjištěny pro věk, BMI a stadium onemocnění. V dotazníku životní spokojenosti byl statisticky významný pokles zjištěn pouze v rámci podskupin pacientek (přátelé a příbuzní, celková životní spokojenost u pacientek do 65. roku věku); rozdíly ve změně kvality života mezi skupinami pacientek byly zjištěny pro relaps (zdraví, manželství a partnerství, vlastní osoba, sexualita), diabetes (zdraví) a věk (finanční situace, přátelé a příbuzní, celková životní spokojenost). Statisticky významné změny po léčbě hodnocení SCL-90 byly zjištěny pro somatizaci, obsese-kompulze, depresi, úzkost, GSI a PSDI; rozdíly mezi skupinami pacientek byly zjištěny pro věk a stadium onemocnění.

Závěr:

Studie ukazuje trend poklesu kvality života po nemoci a léčbě ve vybraných dimenzích při zásadní roli faktorů věku, komorbidit, stadia a progrese onemocnění.

Práce byla podpořena projektem GAČR P407/ 12/ 0607.

Datum přednesení příspěvku: 24. 4. 2014