RADIOTERAPIE KARCINOMU HRDLA DĚLOŽNÍHO - VYUŽITÍ KONFORMNÍCH OZAŘOVACÍCH TECHNIK

Východiska:

Karcinom děložního hrdla postihuje v České republice každoročně okolo 2 % žen. Zvláště u časných stadií se dosahuje velmi dobrých léčebných výsledků. Pacientky musí být léčeny v centrech s odpovídajícím technickým vybavením. Standardním léčebným postupem pro stadia IIB a výše je kombinace zevní radioterapie a brachyterapie, případně s podáním chemoterapie. Pro plánování zevní radioterapie je vhodné využít CT nebo CT simulátor. Plánování ra­dioterapie se provádí v plánovacím systému, který umožňuje 3D plánování konformních ozařovacích technik. Dávka záření je předepisována lékařem. Kritické struktury v blízkosti plánovacího cílového objemu je nutné maximálně šetřit, a tím i snížit zatížení těchto orgánů dávkou záření.

Materiál a metody:

U pa­cientek, které byly v MOÚ léčeny kombinací zevní radioterapie a brachyterapie s využitím CT a MRI plánovacího vyšetření v době od října 2009, byly zhodno­ceny dávkově objemové histogramy pro plánovací cílové objemy a pro kritické struktury - močový měchýř a rektum. Tyto pacientky byly ozařovány na oblast pánve technikou BOX. Pro porovnání dávkově objemových histogramů technikou BOX s konformnější technikou IMRT byly dodatečně vytvořeny nové ozařovací plány technikou IMRT, fotonovým zářením X 18MV. Základní hodnocená kritéria: dávkově-objemové histogramy pro plánovací cílový objem PTV, dávkově-objemové histogramy pro močový měchýř a pro rektum.

Výsledky:

U všech porovnávaných plánů bylo jasně patrné, že technikou IMRT lze dosáhnout nižší dávky na močový měchýř a rektum při obdobném pokrytí plánovacího cílového objemu předepsanou dávkou. Pokles střední hodnoty dávky na močový měchýř se pohyboval v rozmezí 2-21 %, průměrně o 10 %, pokles střední dávky na rektum byl 5-13 %, průměrně 7,5 % při použití IMRT.

Závěr:

Plánování ra­dioterapie u pacientek s karcinomem čípku děložního s kurativním záměrem je složeno z plánování zevní radioterapie a brachyterapie. K nežádoucím účin­kům léčby přispívají obě léčebné modality. Individuální plánování brachyterapie s pomocí CT a MRI vyšetření a použití nových ozařovacích technik, jako je IMRT a RapidArc v zevní radioterapii přispívá ke snížení nežádoucích účinků léčby.

Tato práce byla financována z institucionální podpory výzkumné organizace poskytnuté Ministerstvem zdravotnictví ČR v roce 2013.