ROLE PET A PET/ CT VYŠETŘENÍ V DIAGNOSTICE KARCINOMU PANKREATU

Konference: 2014 XXXVIII. brněnské onkologické dny a XXVIII. konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Gastrointestinální nádory

Téma: X. Nádory slinivky, jater a žlučových cest

Číslo abstraktu: 231

Autoři: doc. MUDr. Zdeněk Řehák, Ph.D.; MUDr. Jaroslav Staníček; MUDr. Jana Eremiášová; MUDr. Jiří Vašina; MUDr. Renata Koukalová, Ph.D.; MUDr. Iva Neveselá

Východiska:

F-18 FDG PET/ CT zaujímá pevné místo v diagnostice i monitoraci průběhu řady nádorových onemocnění. Své místo si hledá i u karcinomu pankreatu.

Cíl:

Zhodnocení přínosu PET/ CT v jednotlivých indikacích u karcinomu pankreatu. V současné době se lze setkat, zvláště v literárních odkazech, s několika typy PET vyšetření (PET, PET/ CT, PET/ CECT), maximální diagnostickou informaci přináší ovšem jen PET/ CECT. Co se týče primárního stagingu, v současné době je dostatek publikací, které udávají diagnostickou přesnost mezi 67 a 83 % (vyšší než u CT, ale nižší než u MRI 74–89 %). Jako nepříliš vhodná metoda se PET/ CT zdá v odhadu možné resekability ložiska. Rovněž N staging provází velmi nízká přesnost (pod 50 %). Hodnocení metabolické aktivity v tumoru (před léčbou) pomocí semikvantitativní analýzy SUVmax se zdá být prediktorem delšího přežití (v inverzní korelaci) a rovněž přítomnost abnormní akumulace FDG v lůžku po resekci v čase 3 měsíce od operace se zdá být prediktorem lokální recidivy. Co se týče diagnostiky lokálních recidiv a vzdálených diseminací PET/ CT, dosahuje opakovaně diagnostických přesností až 90 % (i když k detekci jaterních MTS srovnání PET/ CT a MRI vyznívá ve prospěch MRI – přesnost 85 % vs 97 %). Horší schopnosti detekcí jsou u peritoneálních (drobně ložiskových MTS diseminací), naopak v méně očekávaných lokalizacích pro MTS ale má PET/ CT vyšetření dostatek kazuistik. Horší kontrast léze vs pozadí je komplikací hodnocení u diabetiků, zvláště inzulin-dependentních, což v případě onemocnění pankreatu je bohužel běžné. PET/ CT je dynamickou metodou a nově se objevují zkušenosti s non-FDG radiofarmaky. Nejvíce zkušeností je s FLT (analog thymidinu – marker proliferace), vyšetření bude mít spíše uplatnění jako doplňující vyšetření při dual-tracer PET/ CT, ne jako samostatné vyšetření. Na rozdíl od FDG se vyšetření s FLT zdá být méně senzitivní, ale více specifické, selhává však v detekci jaterních metastáz (vysoké pozadí při FLT PET/ CT v játrech) a rovněž N staging nijak nezlepšuje (zde je limitace spíše v obecném principu zobrazení subcentimetrových ložisek). V budoucnu lze očekávat jak použití dalších non-FDG radiofarmaka, tak i zcela nové technologie PET/ MRI.

Podpořeno MZ ČR – RVO (MOÚ, 00209805).

Datum přednesení příspěvku: 25. 4. 2014