SCREENING KARCINOMU PROSTATY

Konference: 2016 XL. Brněnské onkologické dny a XXX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Onkologická rizika a prevence

Téma: I. Onkologická prevence a screening

Číslo abstraktu: I/151

Autoři: prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc.

Zavedení prostatického specifického antigenu (PSA) do rutinní praxe vedlo během posledních tří desetiletí k zásadní změně přístupu k diagnostice karcinomu prostaty a ve svém důsledku k prudkému vzestupu počtu zachycených případů. V ČR stoupla incidence z 32/100 000 mužů v roce 1990, přes 57/100 000 mužů v roce 2000, až na 136/100 000 mužů v roce 2011. Karcinom prostaty se tak stává nejčastěji diagnostikovaným nádorem u mužů, pomineme-li méně závažné kožní malignity. Přes existenci PSA, který je oprávněně považován za nejlepší marker u solidních nádorů, a možnost jeho využití k primární detekci, představuje otázka screeningu karcinomu prostaty jednu z velmi kontroverzních otázek. Randomizované studie na jednu stranu prokázaly, že PSA screen­ing přináší snížení stadia onemocnění v době diagnózy, resp. snížení mortality na rakovinu prostaty ve screenované populaci. Jedná se o jednoznačné závěry studie ERSPC (European Randomized Study of Screening for Prostate Cancer) a Goteborské randomizované studie (Goteborg randomized population­-based screening trial). Argumentem pro aktivní přístup minimálně u vybrané části populace je i relativně častý záchyt rakoviny prostaty u mladých mužů (incidence ve věku do 60 let činila v roce 2011 téměř 25/100 000 mužů) a neklesající množství agresivnějších tumorů, tedy obecně nádorů, které ohrožují pa­cienta a vyžadují aktivní přístup. Proti tomu však stojí obava ze zbytečných biopsií u pacientů s nesprávnou PSA pozitivitou, záchyt nesignifikantních nádorů a komplikace spojené s diagnostickými a terapeutickými intervencemi. Výsledkem protichůdných faktorů jsou i určité rozdíly v postojích a doporučeních jednotlivých odborných společností. Evropská urologická společnost (EAU) v současné době nedoporučuje plošný screening, podporuje však časnou detekci rakoviny prostaty u dobře informovaného muže. Tento aktivní přístup by měl být navržen mužům s 10letým předpokladem dalšího života. Vstupní hodnota PSA by v optimálním případě měla být zhodnocena již ve věku 40-45 let, frekvence dalších odběrů je pak individuální v závislosti na konkrétní hodnotě PSA, případně dalších faktorech. Od budoucnosti očekáváme příchod dalších markerů, které nám umožní přesněji odhadnout průběh onemocnění již v době primární diagnózy.

Datum přednesení příspěvku: 28. 4. 2016