Studium expresních profilů mikroRNA za účelem identifikace nových prognostických markerů a zdokonalení stagingu renálního karcinomu.

Konference: 2010 XXXIV. Brněnské onkologické dny a XXIV. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Genitourinární nádory

Téma: Pokroky v biologii nádorů

Číslo abstraktu: 087

Autoři: prof. RNDr. Ondřej Slabý, Ph.D.; doc. MUDr. Radek Lakomý, Ph.D.; prof. MUDr. Marek Svoboda, Ph.D.; J. Jančovičová; Doc. MUDr. Alexandr Poprach, Ph.D.; Mgr. Renata Héžová; Bc. Petra Faltejsková; MUDr. Pavel Fabián, Ph.D.; Mgr. Jan Hodek; RNDr. Jaroslava Ovesná, CSc.; Prof. MUDr. Jaroslav Michálek, Ph.D.; prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc.

Narušená regulace exprese mikroRNA (miRNA) je jednou z kauzálních událostí v kancerogenezi a získávání invazivních vlastností renálního karcinomu. miRNA jsou proto potenciální prognostické markery. V předkládané práci jsme provedli srovnávací analýzu profilů exprese miRNA (miR-155, miR-141, miR-210, miR-200c, miR-106a, miR-106b, miR-200b, miR-182) v tumorech 38 pacientů s lokalizovaným světlobuněčným renálním karcinomem (ccRCC) vzhledem k nenádorovému ledvinovému parenchymu, a vzhledem k bezpříznakovému přežití pacientů za účelem identifikace miRNA, které by byly využitelné jako prognostické markery. V nádorech jsme pozorovali statisticky významně vyšší hladiny miR-155 (p<0,0001), miR-210 (p<0,0001), miR-106a (p<0,0001) a miR-106b (p<0,0001). Hladiny miR-141 (p=0,0015) a miR-200c (p<0,0001) byly v nádorech statisticky významně nižší. Poprvé jsme dali do souvislosti hladinu miR-106b a prognózu u pacientů ccRCC. Překvapivě byla zvýšená exprese miR-106b (p=0,043) signifikantně asociována s relapsem nádorového onemocnění. Hladiny miR-106a vykazovaly podobný trend, ale nedosáhly statistické významnosti.

Po ověření těchto pozorování na rozsáhlejším souboru pacientů by identifikované miRNA, případně jejich cílové molekuly na proteinové úrovni, mohly doplnit současný skórovací systém užívaný ke stanovení prognózy, být jedním z určujících faktorů pro indikaci cílené léčby (bevacizumab, sunitinib, sorafenib, temsirolimus) a imunoterapií, a stát se tak dalším krokem směrem k individualizaci terapie a dosažení lepších léčebných výsledků u pacientů se světlobuněčným renálním karcinomem.

Práce byla podpořena grantem IGA MZ NS 10361-3/2009 a výzkumným záměrem MZ0MOU2005.

Datum přednesení příspěvku: 23. 4. 2010