Konference: 2010 XXXIV. Brněnské onkologické dny a XXIV. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Radioterapie
Téma: Moderní trendy v radioterapii
Číslo abstraktu: 071
Autoři: Ing. Libor Komínek; MUDr. Tomáš Novotný; MUDr. Ing. Jiří Komínek; MUDr. Jana Zitterbartová; MUDr. Eva Kocmanová; Dis. Lucie Šimoničová; prof. MUDr. Pavel Šlampa, CSc.
Pro sledování NÚL jsme vybrali jsme 6 stupňovou škálu EORTC/RTOG (http://www.rtog.org/members/toxicity/acute.ht a http://www.rtog.org/members/toxicity/late.html), která je na jedné straně jednoduchá a na druhé postihuje většinu důležitých oblastí. Hodnocení probíhá při každé kontrole během ozařování, při tele- i brachyterapii, při ukončení hospitalizace na našich lůžkových odděleních, při závěrečné kontrole při ukončení radioterapie (RT) a při kontrolách ozářených pacientů na našich ambulancích. Při hodnocení rozlišujeme akutní a pozdní toxicitu.
Akutní toxicita je definována jako nežádoucí projevy radioterapie projevující se v době 90 dní od zahájení ozařování. Je nutné rozlišovat mezi příznaky nemoci a radiotoxicity! Sledujeme projevy ozařování na: kůži, sliznici, očích, uších, slinných žlázách, hltanu a jícnu, hrtanu, horním a dolním GIT, močopohlavním sytému, plících, srdci a vliv na hladinu leukocytů, neutrofilů, trombocytů, hemoglobinu a úroveň hematokritu. Jednotlivé položky se hodnotí dle lokalizace ozařovaného objemu, např. při ozařování prsu a svodných lymf. uzlin sledujeme projevy na kůži hltanu s jícnem a hrtanu, při ozařování pánve kůži, dolní GIT a močopohlavní systém. Hematologické hodnoty sledujeme obvykle 2x během RT (po začátku ozařování a před koncem). U pacientů po, resp. při chemoterapii a u velkoobjemových technikách (např. mantle, CS osa) minimálně 1x týdně.
Data zaznamenáváme do našeho nemocničního informačního systému pomocí předdefinovaných tabulek.
![](/files/abstrakta/2010BOD_071_001.jpg)
Nemocniční informační systém pak data exportuje do excelové tabulky obsahující krom toxicity také identifikaci pacienta, datum záznamu, místo hodnocení (ambulance, ozařovny,...), diagnózu pacienta atd. K těmto údajům následně dohledáváme v databázi verifikačního systému konkrétní informace o ozařování (pořadí frakce, technika, dg., sérii, celková aplikovaná dávka, datum posledního ozáření,...). To nám umožňuje zhodnocení NÚL dle bohaté nabídky parametrů: diagnóza, technika, aplikovaná dávka, frakcionace, léčebná strategie a pod. Následně je nutné srovnání duplicitních parametrů (v současné době je to jen kód diagnózy) a případná korekce rozporů.
Standardně vyhodnocujeme vývoj radiotoxicity během ozařování, při ukončení radioterapie a přechod akutních projevů do chronických (viz dále). Při zpracovávání NÚL v průběhu léčby je nutný výstup pro každou položku zvlášť, aby byly patrné změny v čase. Naopak hodnotíme-li toxicitu v konkrétním okamžiku (např. při ukončení), má smysl prezentovat je všechny v jednom grafu.
![](/files/abstrakta/2010BOD_071_002.jpg)
Př. 1) Akutní toxicita hltanu a jícnu při ozařování Ca plic (>50 Gy, á 2 Gy, 65 pac., 241 hodnocení)
Kromě celkového přehledu nežádoucích účinků ozařování mohou složit získaná data např. ke srovnání ozařovací technik.
![](/files/abstrakta/2010BOD_071_003.jpg)
Př. 2) Akutní toxicita při ukončení RT pro TU prostaty (ozařována pánev, pak prostata, 70 Gy, á 2 Gy, 126 pac.)
![](/files/abstrakta/2010BOD_071_004.jpg)
Př. 3) Srovnání toxicity při ukončení RT po ozařování 3T technikou s ostatními technikami u karcinomu rekta (dávka << 47 Gy, 96 vs. 20 pacientů)
Chronická toxicita. Sledujeme tyto parametry: (česká verze tabulky). Je definována jako nežádoucí projevy radioterapie projevující se od 91. dne po zahájení ozařování. Sledujeme projevy ozařování na: kůži, podkoží, sliznici, slinných žlázách, očích, hrtanu, jícnu, tenkém a tlustém střevě, játrech, plicích, srdci, ledvinách, močovém měchýři, mozku, míše, kostech, kloubech a lymfedém. Opět se hodnotí je ty položky, které mohou být ovlivněny proběhlou radioterapií. Data zaznamenáváme do NIS při kontrolách v našich ambulancích pomocí předefinovaných tabulek.
![](/files/abstrakta/2010BOD_071_005.jpg)
K výstupu ve formě excelové tabulky dohledáváme v databázi verifikačního systému konkrétní informace o ozařování (doba od posledního ozáření, celková dávka, technika, frakcionace,...). Opět je nutná komparace a korekce dat společných pro GF a verifikační systém systém. Vyhodnocení pak probíhá dle požadovaného parametru (jako u akutní toxicita) ve formě tabulek a grafů pro každou položku zvlášť.
![](/files/abstrakta/2010BOD_071_006.jpg)
Př. 4) Chronická toxicita kůže po radioterapii pro karcinom prsu (60-70 Gy, á 2 Gy, 746 pac., 1444 hodnocení)
Přechod akutní → chronická
U optimálně sledovaných pacientů (zaznamenána
toxicita při ukončení, na kontrole 4-8 týdnů po RT a následně
pravidelné kontroly) můžeme vytvořit graf znázorňující vztah mezi
akutní a pozdní toxicitou. Hodnotíme jen parametry společné pro obě
skupiny (kůže, sliznice, oči, slinné žlázy, jícen, hrtan, dolní
GIT, močopohlavní systém, plíce, srdce, CNS).
Př. 5) Vztah mezi akutní a chronickou toxicitou tlustého
střeva po ozařování pro tumor prostaty(68-76 Gy, á 2 Gy, 88
pacientů)
Závěr
Náš systém záznamu a vyhodnocení nežádoucích
projevů ozařování je velmi jednoduchý a při vytvoření pomocných
přípravků pro hodnocení lze rychle získat informace dle libovolného
dostupného parametru. Dalším velmi důležitým krokem je stanovení
podmínek hodnocení (co, u koho a kdy), a to jak pro akutní tak i
pro pozdní toxicitu (zde je třeba zohlednit zaměření pracoviště a
jeho možnosti). Nejdůležitějším prvkem jsou však lékařky a lékaři,
kteří projevy toxicity hodnotí a zaznamenávají. A za to bych chtěl
velmi poděkovat všem svým kolegům!
Datum přednesení příspěvku: 23. 4. 2010