Výsledky analýzy rezistence nádorových buněk na cytostatika in vitro u pacientů s nemalobuněčným plicním karcinomem (NSCLC) léčených adjuvantními režimy.

Konference: 2006 XXX. Brněnské onkologické dny a XX. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie

Téma: Nové nádorové markery a prediktory

Číslo abstraktu: 182

Autoři: doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D.; prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc.; MUDr. Ivona Grygárková; Mgr. Lenka Radová, Ph.D.; RNDr. Radek Trojanec, Ph.D.; MUDr. Petr Džubák; MUDr. David Vydra; Mgr. Marta Dziechciarková, Ph.D.; MUDr. MVDr. Jozef Škarda, Ph.D.; Mgr. Jan Bouchal; MUDr. Karel Cwiertka, Ph.D.; doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.; prof. MUDr. Vladimír Mihál, CSc.

S rychlým rozvojem buněčné a molekulární biologie se v posledních letech objevila řada nových poznatků o biologii nádorové buňky. S jejich pomocí se nám daří prognózovat jak biologické chování nádoru, tak jeho odpověď na protinádorovou terapii. Smyslem tohoto snažení je individualizovat léčbu a zvýšit tak pravděpodobnost její úspěšnosti. Testy chemorezistence nádorových buněk na cytostatika představují jednu z možných alternativ individualizace protinádorové léčby. Ačkoliv jsou jejich výsledky na řadě pracovišť respektovány při výběru vhodného terapeutického režimu, existuje však i řada protichůdných názorů.
Cílem této prospektivní studie bylo individualizovat protinádorovou chemoterapii u pacientů s NSCLC léčených adjuvantními režimy na bázi cisplatiny (CDDP)/karboplatiny (CBDCA) a vinorelbinu (NVB), paklitaxelu (TAX) nebo vepesidu (VP).
Pacienti s NSCLC klinického stádia I-IIIa diagnostikovaní na našich pracovištích podstoupili chirurgický výkon, v rámci kterého u nich byla vyšetřena chemorezistence nádorových buněk na cytostatika cytotoxickým in vitro MTT testem. Následně byli pacienti léčení standardnímy režimy na bázi platiny a NVB/TAX/VP náhodným způsobem (výsledky testů chemorezistence nebyly k dispozici), nebo cíleně na základě MTT testu. Hodnocený byl čas do progrese nemoci a celkové přežití u pacientů, kteří 1) dostali cílenou léčbu, 2) nedostali cílenou léčbu, 3)nedostali adjuvantní chemoterapii vůbec.
Celkem bylo do studie zařazeno 234 pacientů (134 mužů a 44 žen) s NSCLC klinického stádia I-IIIa. Z těchto nemocných bylo 136 pacientů bez adjuvance a 98 nemocných dostalo adjuvantní chemoterapii. Majoritně byly aplikovány následující režimy: CBDCA/NVB (22 pacientů), CDDP/NVB (20 pacientů), CBDCA/TAX (8 pacientů), CDDP/TAX (3 pacienti), CBDCA/VP (3 pacienti), CDDP/VP (4 pacienti), jiné režimy (38 pacientů). Podskupiny nemocných s nádory chemosensitivními/chemorezistentními na jednotlivá léčiva ve kterých bylo prováděno hodnocení DFS a OS byly analyzovány na homogenitu klinických charakteristik onemocnění a nebyla prokázána signifikantní rozdílnost souborů v těchto parametrech.
Výsledky studie jednoznačně prokázaly signifikantně lepší DFS/OS u pacientů citlivých na CDDP a léčených CDDP ve srovnání s nemocnými léčenými CBDCA nebo bez adjuvance (p<0,007/p<0,021) a dále u nemocných sensitivních na TAX a léčených TAX ve srovnání s pacienty léčenými jiným cytostatikem nebo bez adjuvance (p<0.095/p<0.04). Prediktivní hodnota MTT testu na CBDCA a NVB nebyla potvrzena, což může být způsobeno skutečností, že u pacientů léčených s režimy na bázi CBDCA nebo NVB nedošlo k signifikantnímu zlepšení DFS ani OS ve srovnání s pacienty bez neoadjuvance.

Práce byla podporována výzkumným zámě rem MŠMT (6198959216) a Nadací Rakovina vě c veřejná.

Datum přednesení příspěvku: 12. 5. 2006