Konference: 2016 XL. Brněnské onkologické dny a XXX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky
Kategorie: Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie
Téma: XXXII. Základní a aplikovaný výzkum v onkologii
Číslo abstraktu: XXXII/141
Autoři: RNDr. Lucie Benešová, Ph.D.; Barbora Belšánová; Mgr. Tereza Hálková; prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc.; plk. prof.MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.; prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc.; prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc.; prof. MUDr. Jiří Hoch, CSc.; MUDr. Břetislav Gál, Ph.D.; RNDr. Marek Minárik, Ph.D.
Vyšetřování cirkulující tumorové DNA (ctDNA) v periferní krvi onkologických pacientů nachází v dnešní době stále širší uplatnění a to napříč různých druhů nádorových onemocnění (NO). Vedle zpravidla vysoké specificity je klíčovým faktorem pro využitelnost ctDNA vyšetření jeho senzitivita. Ta je ale dle současných studií u různých NO odlišná. Ve IV. stadiích onemocnění se typicky pohybuje v širokém rozsahu cca 30-100 %. Tyto rozdíly souvisí nejen s biologickou povahou příslušného NO, jako je tomu např. u mozkových nádorů s nízkým záchytem ctDNA pravděpodobně v důsledku hematoencefalické bariéry, ale také s konkrétním provedením ctDNA vyšetření, mimo jiné i detekcí mutace daného genu. V této práci porovnáváme záchyt ctDNA u celkem pěti typů NO z pohledu stadia onemocnění a vyšetřovaných genů. Do studie bylo zahrnuto celkem 868 pacientů: 506 s kolorektálním karcinomem (KRK), 155 s duktálním adenokarcinomem pankreatu (PDAC), 90 s nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC), 105 s adenokarcinomem žaludku (KŽ) a 12 s nádory hlavy a krku (NHK). Celkem bylo vyšetřeno 1 044 tkáňových vzorků a 442 vzorků plazmy, z obou typů vzorku byla izolována DNA a ctDNA a následně provedeny mutační analýzy v protoonkogenech KRAS, EGFR, BRAF, PIK3CA a CTNNB1 a v tumor supresorech TP53 a APC v závislosti na typu solidního nádoru. Hodnocen byl celkový záchyt dané mutace i výskyt ctDNA a toto korelováno se stadiem onemocnění a vyšetřovanými geny. Celkový mutační záchyt byl 77 % (392/506) u KRK, 82 % (127/155) u PDAC, 34 % (31/90) u NSCLC, 33 % (35/105) u KŽ a 50 % (6/12) u NHK. Nejčastěji mutovaný gen byl KRAS (320/585, 55 %, u čtyř NO), nejméně gen CTNNB1 (7/427, 2 %, u dvou NO). Celkový záchyt ctDNA u různých typů nádorů byl v rozmezí 20 % (NHK) až 32 % (NSCLC), ve IV. stadiu se zvýšil na 41 % (PDAC) až 76 % (KRK). Nejvyšší záchyt ctDNA ve IV. stadiu byl u genu KRAS (50/85, 59 %) a nejnižší u genu BRAF a CTNNB1 (0 %). Při srovnání záchytu ctDNA pomocí protoonkogenů vs. tumor supresorů byl tento vyšší u protoonkogenů (89 % KRAS a 100 % PIK3CA) než u tumor supresorů (62 % TP53 a 59 % APC). Záchyt ctDNA se u různých NO liší, nejvyšší je ve IV. stadiu, u KRK a při použití mutací nacházejících se v protoonkogenech (KRAS, PIK3CA a EGFR).
Podpořeno z programového projektu Ministerstva zdravotnictví ČR s reg. č. 15-27939A.
Datum přednesení příspěvku: 28. 4. 2016
