Zpřesnění diagnostiky karcinomu pankreatu na základě detekce bodových

Přes významný pokrok v diagnostických technologiích a terapeutických metodách je prognóza pacientů s karcinomem pankreatu stále téměř nezměněna. Jeho incidence se prakticky rovná mortalitě, což je především důsledkem pozdní diagnózy onemocnění. Jelikož karcinom pankreatu je dnes považován za geneticky podmíněné onemocnění, jsou naděje na včasnou diagnózu i racionální volbu terapeutických modalit vkládány do genetického testování a výzkumu jeho molekulárních mechanismů. Cílem studie bylo ověřit sensitivitu a specificitu molekulárně-genetického vyšetření nejčastějších změn vzhledem k rozlišení diagnózy karcinomu a chronické pankreatitidy.
Studovaný soubor obsahoval 101 osob (63 mužů a 38 žen, střední věk 60  12 let, rozpětí 3284 let), z nichž u 81 byl diagnostikován karcinom pankreatu a u 20 chronická pankreatitida. Všichni pacienti byli podrobeni odběru pankreatické tkáně tenkojehlovou biopsií s ultrasonografickou navigací (EUS-FNAB). Ze získaného aspirátu byly po obarvení isolovány suspektní buňky metodou laserové mikrodisekce. Z takto získaných buněk byla provedeno vyšetření somatických bodových mutací onkogenu k-ras a tumor supresorových genů p16 a p53 a dále provedena detekce ztrát heterozygozity (LOH) chromosomálních lokací 9p (gen p16) a 18q (gen DPC4).
Na základě získaných výsledků byl vytvořen čtyřstupňový algoritmus vyšetření pacientů s ložiskovým postižením pankreatu neznámé biologické povahy. Vzhledem k vysokému stupni senzitivity a specificity je na prvním stupni cytologické vyšetření FNAB aspirátu. U pacientů s nekonklusivním nálezem (10 – 30% dle zkušenosti hodnotícího cytologa) je v druhém stupni provedeno vyšetření mutací onkogenu k-ras a v případě negativity v dalších stupních vyšetření LOH chromosomu 9p a v posledním stupni i doplňkové vyšetření LOH chromosomu 18q.

Podporováno grantem IGA MZ 8027-3