AKTIVACE BUNĚK ENDOTELU A SÉROVÉ HLADINY CYTOKINŮ A SOLUBILNÍCH ADHEZNÍCH MOLEKUL U AKTIVNÍ AKUTNÍ MYELOIDNÍ LEUKEMIE A V KOMPLETNÍ REMISI

Konference: 2016 XL. Brněnské onkologické dny a XXX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Maligní lymfomy a leukémie

Téma: XXVII. Hematoonkologie

Číslo abstraktu: XXVII/206

Autoři: MUDr. Tomáš Kupsa; Mgr. Jan Vaněk, Ph.D.; prof. MUDr. Ladislav Jebavý, CSc.; Doc. MUDr. Pavel Žák, Ph.D.; doc. MUDr. Jan Miloš Horáček, Ph.D.

Východiska:

V této studii jsme ověřovali hypotézu, že hladiny cytokinů a solubilních adhezních molekul souvisí s aktivací buněk endotelu u akutní myeloidní leukemie (AML). Metodika: Byl studován soubor 84 nemocných s nově zjištěnou AML. U 45 z nich byl vyšetřen vzorek séra odebraný v kompletní remisi (CR). Hodnotili jsme sérové hladiny interleukinů (IL-1α, IL-1ß, IL-2, IL-3, IL-4, IL-5, IL-6, IL-7, IL-8, IL-10, IL-12, IL-13, IL-15), epidermal growth factor (EGF), GM-CSF, IFN-y, MCP-1, MIP-1α, MMP-9, tumor necrosis factor-a (TNF-α), vascular endothelial growth factor (VEGF), E-selektin (E-SEL), P-selektin (P-SEL), intercellular adhesion molecule-1 (ICAM-1), vascular cell adhesion molecule-1 (VCAM-1), solubilní IL-2 receptor-α (sIL-2Rα), solubilní receptory IL-6 (sIL-6R) a TNF-α typ I a II (TNFR-1,2). Biomarkery byly měřeny pomocí proteinového biočipu na analyzátoru Evidence Investigator (Randox). Odchylky s p < 0,05 byly považovány za statisticky signifikantní.

Výsledky:

U aktivní AML koreloval VCAM-1 s ICAM-1 (p < 0,0001), E-SEL, počtem leukocytů, TNF-α (p < 0,0001), TNFR-1, TNFR-2 (p < 0,0001), LDH (p < 0,0001), IL-2Rα a IL-6R. Hladiny ICAM-1 korelovaly s E-SEL, TNFR-1 a LDH. E-SEL koreloval s P-SEL (p < 0,0001), počtem leukocytů (p < 0,0001), LDH (p < 0,0001), TNFR-1 a TNFR-2. Hladina CRP korelovala s IL-6 (p < 0,0001), ICAM-1 a negativně s hladinou albuminu. Počet trombocytů koreloval s IL-7 (p < 0,0001), EGF (p < 0,0001) a VEGF. Věk ani hladina hemoglobinu nekorelovaly s žádným z hodnocených analytů. V době CR byly při normalizaci počtu trombocytů hladiny IL-7 (p < 0,0001), EGF (p < 0,0001) a VEGF (p < 0,0001) vyšší. Hladiny IL-6 byly nižší, korelace s CRP nebyla přítomna. Hladiny VCAM-1, ICAM-1, E-SEL a P-SEL byly nižší, po Bonferroniho korekci p však statisticky nevýznamné. P-SEL koreloval s počtem trombocytů (p < 0,0001), což u aktivní AML nebylo prokazatelné. VCAM-1 koreloval s ICAM-1, ale ne s E-SEL nebo P-SEL. E-SEL a P-SEL nekorelovaly.

Závěr:

Věk ani hladina hemoglobinu nemají zásadní vliv na nádorové mikroprostředí u AML. Vzájemná korelace hladin adhezních molekul u aktivní AML ukazuje na celkovou aktivaci adhezních interakcí v souvislosti s počtem leukocytů, LDH a některými cytokiny. Pochopení změn v regulaci signálního mikroprostředí s ohledem na aktivitu AML je důležitější než prosté porovnání hladin vyšetřovaných analytů. Data ukazují, že u aktivní AML je endotel zdrojem E-SEL i P-SEL. V době CR jsou hlavním (a fyziologickým) zdrojem P-SEL trombocyty, E-SEL a P-SEL nekorelují. Aktivace endotelu souvisí s rezistencí AML k terapii.

Práce byla podpořena z projektu RO 1011 (FVZ).

Datum přednesení příspěvku: 28. 4. 2016