ANALÝZA ALTERACÍ GENU CHEK2 U 704 RIZIKOVÝCH PACIENTŮ S KARCINOMEM PRSU A OVARIA

Konference: 2015 XXXIX. Brněnské onkologické dny a XXIX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie

Téma: XII. Hereditární nádorové syndromy

Číslo abstraktu: XII/ 267

Autoři: MUDr. Petra Kleiblová, Ph.D.; Mgr. Filip Lhota; Mgr. Jan Hojný; Mgr. Petra Zemánková (Boudová); Mgr. Marianna Borecká; doc. MUDr. Petr Pohlreich, CSc.; Prof. MUDr. Zdeněk Kleibl, Ph.D.

Východiska:

Při předpokládaném 10% podílu hereditárně podmíněných forem karcinomu prsu a/ nebo ovaria lze předpokládat, že tyto formy nádorů postihují každoročně více než 600 žen v naší populaci. Nejčastěji se kauzální mutace vyskytují v hlavních predispozičních genech BRCA1/ 2. Identifikace dalších potenciálních predispozičních genů je prací mnoha výzkumných skupin, nicméně dosud bylo do standardní diagnostiky přiřazeno navíc pouze vyšetření dvou patogenních mutací v genu CHEK2 (1100delC a velká delece postihující exony 8–9).

Materiál a metody:

Analýzu celé kódující sekvence genu CHEK2 jsme provedli na souboru 704 pacientů s karcinomem prsu/ ovaria negativně testovaných na přítomnost mutace v genu BRCA1/ 2 a u 990 nenádorových kontrol. Analýza byla provedena z genomové DNA izolované z leukocytů periferní krve. Bylo amplifikováno 14 kódujících exonů a přilehlá intronová oblast, následně byla provedena HRM analýza (high resolution melting analysis, LC480, Roche), amplikony vykazující aberantní HRM profil byly sekvenovány.

Výsledky:

Ve vyšetřovaném souboru byly u 19 pacientů (2,7 %) identifikovány patogenní mutace (pět různých variant) vedoucí ke zkrácení proteinového produktu a u 35 pacientů byla identifikována některá z 10 různých missense variant, z nich nejčastěji p.I157T. Frekvence patogenních mutací vedoucích ke zkrácení proteinového produktu v kontrolní populaci byla výrazně nižší (0,4 %). Nejvyšší záchyt patogenních mutací u pacientů byl pozorován v podskupinách mladých nemocných do 35 let věku nástupu onemocnění (7/ 190; 3,7 %) a v případě familiárních výskytů onemocnění u rodin s dvěma a více nemocnými s nástupem onemocnění do 50 let věku (4/ 87; 4,6 %).

Závěr:

Testování genu CHEK2 v rozšířeném módu zahrnujícím také exon 1–3 + 6 se jeví jako vhodné (dvě obvykle testované patogenní varianty tvoří pouze 2/ 3 identifikovaných), zejména by nemělo být opomenuto ve skupinách mladých pacientek (i bez pozitivní onkologické RA) a v rodinách se dvěma a více výskyty karcinomu prsu u žen do 50 let věku. Současně je nutno detailněji specifikovat preventivní schémata nabízená nosičkám (nemocným nebo i dosud zdravým) patogenních mutací v genu CHEK2.

Práce byla podpořena grantovými projekty IGA MZČR NT13343 a SVV-UK 3362-2015.

Datum přednesení příspěvku: 9. 4. 2015