Biologická charakteristika karcinomu prsu u mladých žen (pod 35 let věku).

Jevem posledních let je nárůst počtu nemocných mladší věkové skupiny. Karcinomy prsu této věkové skupiny tvoří ale pouze 2,5% ze všech pacientek s tímto onemocněním (1). Incidence u žen mladších 20 let se odhaduje na 0.1/100.000 žen, zvyšuje se na 1,4 pro věk 20 – 24, 8,1 pro věk 25 – 29 let a 24,8 pro věk 30 – 34 let. Arbitrárně stanovená hranice 35 let vymezuje skupinu žen s karcinomem prsu s vyšším rizikem metastatické diseminace bez ohledu na další rizikové faktory (2). Karcinomy prsu v této věkové skupině jsou biologicky agresivnější s horší prognózou ve srovnání se skupinou postmenopausálních žen. Souvisí to s biologickou charakteristikou nádoru. Jedná se většinou o nádory vyššího gradingu, s vyšší proliferační frakcí, s častější vaskulární a lymfatickou invazí než ve vyšší věkové skupině (3). Při srovnání žen mladší věkové skupiny (35 let) a starší skupiny postmenopausálních žen sledovaných v jedné instituci bylo v mladší věkové skupině více žen s negativní expresí hormonálních receptorů a vyšší expresí Ki-67 (4). Oproti tomu velikost primárního nádoru (pT), rozsah uzlinového postižení, a proporce nádorů se zvýšenou expresí HER-2 onkoproteinu byla obdobná v obou skupinách (4). V populačních studiích bylo zjištěno vyšší riziko úmrtí v mladší věkové skupině a starší věkové skupině ve srovnání se střední věkovou skupinou (5). V americké národní databázi byl prokázán u mladších žen četnější záchyt pokročilých onemocnění a horší pětileté přežití (6). Vyšší zastoupení hereditárně podmíněných nádorů předurčuje tuto věkovou skupinu pro genetické poradenství.
Ženám této věkové skupiny by měla být poskytnuta optimální léčba při adjuvanci s kurativním záměrem vždy s respektováním dlouhodobého léčebného výsledku a rizikem i pozdních nežádoucích účinků při využití všech léčebných možností a zajištění podpůrné léčby.. Autoři představují specializovaný projekt nazvaný „Eva 35“ (www.koc.cz), jehož cílem je zajišťovat optimální komplexní léčbu včetně podpůrné léčby, psychologické podpory a genetického testování právě u této z hlediska věku zvýšeně rizikové skupiny žen s karcinomem prsu.

Literatura

1. Ries,LAG, Eisner MP, Kosary, CL et al: SEER cancer statistics review. 1973 – 1999. Bethesda, MD: National Cancer Institute, 2002.
2. Goldhirsch, A., Glick, J.H., Gelber, R.D., et al.: International Expert Consensus on the Primary Therapy of Early Breast Cancer 2005. Annals of Oncology 16, 2005, s. 1569 – 1583.
3. Kollias,J., Elston,CW, Ellis IO et al.: Early-onset breast cancer: histopatological and prognostic considerations. Br J Cancer
   75, 1997, s.1318-1323.
4. Colleoni, M., Rotmencz,N., Robertson, C., et al.: Very young women with operable breast cancer: features of disease at presentation. Ann Oncol 13, 2002, s. 273 – 279.
5. Adami, H.O., Malker, B., Holmberg, L. et al.: The relation between survival and age at diagnosis of breast cancer. N Engl
   J Med 315, 1986, s. 559-563.
6. Winchester DP, Osteen RT, Menck HR: The National Data Base report on breast carcinoma and outcome related to age. Cancer 78, 1996, s. 1838 – 1843.