Chirurgické aspekty minimální reziduální choroby u kolorektálního karcinomu

O výskytu a zejména klinickém významu reziduální choroby a mikrometastáz u nemocných s kolorektálním karcinomem je dosud i v mezinárodním měřítku velmi málo informací. Detekce minimální reziduální choroby (MRD) u kolorektálního karcinomu je prováděna na našich pracovištích v rámci řešení grantu IGA MZCR NR/7804-5. Odběr materiálu k laboratorní detekci minimální reziduální choroby provádíme ve dvou fázích operačního výkonu a při následné ambulantní kontrole nemocného. Na počátku operace odebíráme kostní dřeň, systémovou krev a portální krev po kanylaci mesenteriální vény. Druhou skupinu odběrů tvoří systémová a portální krev, které odebíráme na závěr operace po resekci tumoru. Poslední skupinu vzorků (kostní dřeň a systémová krev) získáváme při ambulantní kontrole v odstupu jednoho měsíce od operace. Laboratorní detekci nádorových buněk v kostní dřeni a krvi provádíme metodou real-time RT-PCR, jako marker nádorových buněk používáme karcinoembryonální antigen (CEA).
Od března 2004, kdy byl projekt zahájen, bylo operováno a kompletně vyšetřeno více než 210 pacientů s kolorektálním karcinomem. Nemocné jsme rozdělili do skupin podle lokalizace tumoru. Základem operační techniky při operacích kolorektálního karcinomu je „no touch“ technika, tj. podvaz cévního zásobení tumoru předtím, než dojde k peroperační manipulaci s nádorem. Vzhledem k anatomickému uspořádání lze tento přístup uplatnit při operacích na rektu event. na colon sigmoideum, zatímco při operacích na pravém i levém tračníku podvazu mesenteria musí předcházet rozsáhlá mobilizace tračníku.
Z předběžných výsledků lze zjistit častější výskyt minimální reziduální choroby na pravém tračníku. Příčinou může být jak manipulace s tumorem při mobilizaci, tak i objemnost tumorů lokalizovaných na pravém kolon.
Práce na tomto projektu je podporována granty MSM6198959216, IGA MZCR NR/7804-5 a MPO 1H-PK/45.