Diskrepance cytologických likvorových nálezů z komůrky V-P shuntu a z lumbální punkce u dětí s embryonálním nádorem CNS.

Konference: 2011 XXXV. Brněnské onkologické dny a XXV. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Nádory dětského a adolescentního věku; zhoubné nádory mozku a CNS

Téma: Postery

Číslo abstraktu: 206p

Autoři: MUDr. Zdeněk Pavelka; doc. MUDr. Leoš Křen, Ph.D.; MUDr. Zdeněk Mackerle; Doc. MUDr. Eva Brichtová, Ph.D.; Doc. MUDr. Jarmila Skotáková, CSc.; MUDr. Karel Zitterbart, Ph.D.; prof. MUDr. Jaroslav Štěrba, CSc.

Leptomeningeální nemoc (LN) je nalézána u 30% dětí s diagnózou primárního nebo rekurentního CNS nádoru, zejména embryonálních a germinálních intrakraniálních tumorů.

Diagnóza LN se opírá o vyšetření kraniospinální MR s gadoliniem a cytologické vyšetření moku odebraného 2-3 týdny po operaci, přičemž za standard s větší výpovědní hodnotou je považován odběr moku lumbální punkcí (Gajjar et al., JCO 1999). Metastatická nemoc zhoršuje prognózu a je důvodem intenzifikace terapie.

Na našem pracovišti jsme provedli korelaci současných odběrů likvoru u dětí s meduloblastomem či PNET mozku cestou lumbální punkce a z komůrky V-P shuntu s následným standardním cytologickým vyšetřením cytospinových preparátů.

V několika případech jsme potvrdili diskrepanci pozitivního cytologického nálezu z komůrky při negativním z lumbálního odběru. V průběhu intenzivní adjuvantní terapie (radioterapie s ozářením osy, systémové chemoterapie) jsme pozorovali eradikaci makroskopické choroby, ale přetrvávající cytologickou pozitivitu ve vzorcích z komůrky, kterou se nepodařilo sanovat. Lze spekulovat, zda je možnou příčinou větší rozsah infiltrace mening v oblasti mozku než míchy, dominantní odtok likvoru cestou drenáže a tím větší koncentrace patologických buněk (nad mezí detekce) proti lumbální oblasti (pod mezí detekce), či vliv cizího tělesa na „homing“ nádorových buněk (analogie bakteriální kontaminace centrálních žilních katétrů). Drenáž cestou V-P shuntu u dětí s pozitivním cytologickým nálezem zvyšuje i riziko extrakraniální diseminace (např. Guler et al., J Neurooncol 2001).

Vhodnější variantu drenáže u dětí s hydrocefalem a nádorem mozku s rizikem leptomeningeální diseminace představuje endoskopická V3-cisternostomie. V případech zavedeného V-P shuntu je vhodné při diagnóze a kontrolách vyšetřovat paralelně vzorky z komůrky i lumbální punkce. U dětí s likvorovými metastázami (M1 choroba) je třeba zvažovat augmentaci protokolární léčby o intraventrikulární či intratékální chemoterapii vzhledem k nepříznivé prognóze (tzv. léčit kompártment). Kandidátními cytostatiky jsou například depotní ara-C, etoposid, metotrexát. Tento přístup v současnosti zažívá renesanci.

Grantová podpora: IGA MZ ČR NS9873

Datum přednesení příspěvku: 21. 4. 2011