Exprese genu DD3PCA3 (DIFFERENTIAL DISPLAY CODE 3) v diagnóze karcinomu prostaty

Úvod: Prostatický specifický antigen (PSA) je velice užitečný v časné diagnostice karcino­mu prostaty (PCa), ale jeho hlavní nevýhodou je nízká specifita, která vede k velkému množ­ství zbytečných biopsií. Z tohoto důvodu jsou hledány další markery časné diagnózy PCa. Jedním ze slibných je gen DD3^PCA3. DD3^PCA3 kóduje prostate-specific non-coding mRNA, která je zvýšeně exprimována v prostatických nádorových buňkách ve srovnání s benigní prostatickou tkání. Gen byl poprvé popsán Bussemakersem a kolegy v roce 1999.

Cílem studie bylo zjistit diagnostický po­tenciál stanovení exprese genu DD3^PCA3 pro diagnostiku PCa.

Metodika: Stanovení bylo provedeno u tkáňových vzorků od 199 pacientů ze dvou kooperujících pracovišť. Použili jsme jeden bioptický vzorek pro stanovení exprese DD3^PCA3 a PSA. Ve skupině bylo 103 pacientů s be­nigní hyperplazií prostaty (BPH), 12 pacientů s prostatickou intraepiteliální neoplazií (PIN) a 84 pacientů s karcinomem prostaty (PCa). Izolovali jsme celkovou RNA, expresi DD3^PCA3 a PSA jsme kvantifikovali metodou real-time RT PCR. Sekvence primerů pro PSA a DD3^PCA3 jsme převzali z publikace Bussemakerse a kol. Primery pro DD3^PCA3 jsme upravili. PCR frag­menty cDNA DD3^PCA3 a PSA jsme vložili do vektoru pGEM (Promega Corporation) a naklo­novali a dále použili jako standardy. Specifitu reakce jsme ověřili teplotní křivkou tání a na elektroforetickém gelu. Výsledky jsme hodno­tili zvlášť pro DD3 (Ct) a PSA (Ct) a dále jako poměr DD3^PCA3/PSA.

Výsledky: Nalezli jsme statisticky signifikantně zvýšenou hladinu mRNA DD3^PCA3 (Ct) ve skupině pacientů s PCa ve srovnání se skupinou s benigní hyperplazií prostaty (BPH) p=0,045. Také jsme zjistili statisticky signifi­kantně zvýšenou hladinu mRNA DD3^PCA3 (Ct) ve skupině pacienů s PCa ve srovnání se skupinou s intraepiteliální neoplazií (PIN) p=0,023.

Závěr: Specifita exprese DD3^PCA3 se zdá být slibná pro časnou detekci karcinomu pro­staty a pro diferenciální diagnostiku mezi paci­enty s BPH a pacienty s karcinomem prostaty. To může pomoci ve snížení počtu zbytečných biopsií indikovaných právě z nedostatku specifity PSA.

V dalším kroku budeme u skupiny pacien­tů s BPH hodnotit expresi DD3^PCA3 ve vztahu ke vzniku karcinomu prostaty.

Práce vznikla s podporou grantu IGA NR/8918-3 a VZMSM 0021620819.