FEROCENY A JEJICH POTENCIONÁLNÍ PROTINÁDOROVÝ ÚČINEK

Konference: 2016 XL. Brněnské onkologické dny a XXX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie

Téma: XXXII. Základní a aplikovaný výzkum v onkologii

Číslo abstraktu: XXXII/171

Autoři: Mgr. Hana Skoupilová, Ph.D.; Leona Kafková; MUDr. Josef Karban, CSc.; Prof. RNDr. Jiří Pinkas, Ph.D.; Mgr. Martin Bartošík; Mgr. Michaela Vašinová Galiová, Ph.D.; RNDr. Bořivoj Vojtěšek, DrSc.; Mgr. Roman Hrstka, PhD.

Úvod:  

Cisplatina je historicky první a v podstatě nejúspěšnější sloučeninou obsahující ve své struktuře centrální atom kovu. I přes nepopiratelné úspěchy cisplatina stejně jako její deriváty vykazují řadu vedlejších nežádoucích účinků. Podání těchto léků způsobuje u pacientů nefrotoxicitu, neurotoxicitu, gastrointestinální a hematologické problémy. Kromě toho tyto látky mohou být použity pouze k léčbě několika typů nádorů a naopak mohou negativně působit i na rychle se dělící zdravé buňky v lidském těle. Proto se zabýváme syntézou a testováním nových organokovových sloučenin, které by byly na jednu stranu účinnější a současně alespoň částečně kompenzovaly nedostatky platinových derivátů.

Materiál a metody:

Byly analyzovány tzv. feroceny - organokovové sloučeniny, jejichž centrálním atomem je železo. Cytotoxicita ferocenů byla testována pomocí MTT testu na buněčných liniích odvozených od karcinomu ovaria (A2780 citlivé na cisplatinu, A2780cis - se získanou rezistencí k cisplatině a SK-OV-3, které jsou přirozeně rezistentní). Dále byl pomocí ICP-MS (hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem) a DPV (diferenční pulzní voltametrie) sledován příjem daných metalocenů do buňky a porovnáván mezi jednotlivými buněčnými liniemi. V neposlední řadě byly u některých aktivních látek provedeny analýzy redoxního stresu s využitím průtokové cytometrie.

Výsledky:

Analýzy pomocí MTT prokázaly, že několik testovaných ferocenů má cytotoxickou aktivitu srovnatelnou nebo vyšší v porovnání s cisplatinou (IC50 < 12,9 ± 1,5; 24 hod). Analýzy pomocí ICP-MS a DPV shodně prokázaly, že akumulace těchto organokovových sloučenin v buňkách je významným, nikoli však jediným faktorem podmiňujícím cytotoxicitu. Pomocí průtokové cytometrie bylo následně zjištěno, že aktivní sloučeniny indukují vznik redoxního stresu. Po jejich působení v buňkách bylo detekováno poškození způsobené aktivitou kyslíkových radikálů, které negativně ovlivňují buněčné procesy a celkovou integritu genomu buněk.

Závěr:

Naše výsledky prokázaly slibnou protinádorovou aktivitu některých studovaných látek a naznačují, že další takto zaměřený výzkum by mohl vést k nalezení nových sloučenin uplatnitelných při chemoterapeutické léčbě.

Práce byla podpořena projektem MŠMT - NPUI - LO1413, GACR P206/12/G151 a MZ ČR - RVO (MOÚ, 00209805). Tento výzkum byl také finančně podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR v rámci projektu CEITEC 2020 (LQ1601).

Datum přednesení příspěvku: 28. 4. 2016