Konference: 2006 2. ročník Dny diagnostické, prediktivní a experimentální onkologie
Kategorie: Chemoterapie
Téma: Molekulární podstata účinku a toxicity protinádorových léčiv
Číslo abstraktu: 005
Autoři: prof. RNDr. Jiřina Hofmanová, CSc.; prof. RNDr. Alois Kozubík, CSc.
Z řady experimentálních i epidemiologických
studií vyplývá, že lipidové složky výživy mohou hrát
důležitou úlohu v etiologii některých typů nádorů, zejména tlustého
střeva, prostaty či prsu. Kromě zvýšeného energetického příjmu se
zde uplatňuje i poměr ω-3 a ω-6 esenciálních vysoce
nenasycených mastných kyselin (VNMK). Uvádí se, že zatímco
živočišný tuk a rostlinné oleje bohaté na kyselinu linolovou (ω-6)
mohou podporovat rozvoj některých nádorů, příjem zvýšeného množství
ω-3 VNMK, zejména kyseliny eikosapentaenové a dokosahexaenové
obsažených v rybím oleji (RO), může inhibovat
nádorový růst, snižovat tvorbu metastáz i nádorovou kachexii.
Lipidy v dietě ovlivňují spektrum lipidů v plasmě i v buněčných
membránách, přičemž metabolizmus a obrat fosfolipidů v membránách
nádorových buněk se zásadně liší od buněk nenádorových. Tyto změny
se odrážejí v biofyzikálních vlastnostech buněčných
membrán a tím ve schopnosti příjmu a přenosu signálů
důležitých regulačních molekul, v modulaci oxidativního metabolizmu
i produkci eikosanoidů, což je dále spojeno s produkcí a
funkcí cytokinů. VNMK tak hrají důležitou úlohu v přenosu signálů z
mimobuněčného prostoru a fungují jako intrai intercelulární
mediátory a modulátory buněčné signalizační sítě. Působení VNMK na
různých úrovních buněčné organizace a jejich interakce s dalšími
endogenními nebo exogenními faktory může ve svém důsledku významně
ovlivňovat genovou expresi a tak buněčnou proliferaci,
diferenciaci a apoptózu ve tkáních. Změny membrán a
růstových vlastností nádorových buněk po působení VNMK mohou
modulovat rovněž jejich citlivost k různým terapeutickým
zásahům. Na základě poznatků z experimentální oblasti
in vitro a in vivo prokazujících účinek
ω-3 VNMK na tkáňové, buněčné a subbuněčné úrovni je nutné uvažovat
o lipidech jako o látkách, kterými lze ovlivnit řadu
patofyziologických procesů a modifikovat účinky léků. Byly
prokázány antiproliferační a apoptické účinky ω-3 VNMK na řadu
nádorových buněčných linií in vitro i protinádorové účinky RO v
experimentálních systémech in vivo a některých
klinickýchstudiích. Naše výsledky in vitro prokázaly,
že VNMK a lipidové emulze různého složení mohou významně modulovat
chování buněk střevního epitelu ve smyslu změn buněčných lipidů,
oxidativního metabolizmu a cytokinetiky, že VNMK mohou interagovat
s endogenními regulátory a že změny závisí na stupni transformace
buněk.
Současné poznatky ukazují velké výhody lipidových přípravků obsahujících RO. Bylo prokázáno, že ω-3 VNMK mají imunomodulační, protizánětlivé a terapeutické pozitivní účinky v experimentálních modelech i u lidí s různými onemocněními. Produkce zánětlivých mediátorů a funkce imunitního systému může sehrát závažnou roli při dalším vývoji onemocnění zejména s ohledem na reziduální chorobu a metastatický proces. Odlišný lipidový metabolizmus normálních a nádorových buněk vede k úvahám
o selektivním působení VNMK. Dodání RO by tedy mohlo zlepšit standardní klinickou terapii. Porozumění molekulárním mechanizmům, které jsou modulovány VNMK, může přispět ke zlepšení dietetických strategií s cílem prevence autoimunitních, kardiovaskulárních onemocnění i vzniku určitých typů nádorů a podpořit terapeutické postupy. Nutriční terapie využívající RO může zvýšit šanci na přežití a hojení. Je jasné, že budoucí úsilí v klinické výživě bude směřovat k vytvoření takových typů přípravků, které by mohly být cíleně využity v terapii specifických diagnóz (disease specific nutrition). Je tedy žádoucí spojit poznatky všech dosavadních studií a uvést je do kontextu s požadavky klinických pracovišť.
Práce byla podpořena granty IGA AV ČR 1QS500040507 a GAČR 524/04/0895.
Současné poznatky ukazují velké výhody lipidových přípravků obsahujících RO. Bylo prokázáno, že ω-3 VNMK mají imunomodulační, protizánětlivé a terapeutické pozitivní účinky v experimentálních modelech i u lidí s různými onemocněními. Produkce zánětlivých mediátorů a funkce imunitního systému může sehrát závažnou roli při dalším vývoji onemocnění zejména s ohledem na reziduální chorobu a metastatický proces. Odlišný lipidový metabolizmus normálních a nádorových buněk vede k úvahám
o selektivním působení VNMK. Dodání RO by tedy mohlo zlepšit standardní klinickou terapii. Porozumění molekulárním mechanizmům, které jsou modulovány VNMK, může přispět ke zlepšení dietetických strategií s cílem prevence autoimunitních, kardiovaskulárních onemocnění i vzniku určitých typů nádorů a podpořit terapeutické postupy. Nutriční terapie využívající RO může zvýšit šanci na přežití a hojení. Je jasné, že budoucí úsilí v klinické výživě bude směřovat k vytvoření takových typů přípravků, které by mohly být cíleně využity v terapii specifických diagnóz (disease specific nutrition). Je tedy žádoucí spojit poznatky všech dosavadních studií a uvést je do kontextu s požadavky klinických pracovišť.
Práce byla podpořena granty IGA AV ČR 1QS500040507 a GAČR 524/04/0895.
Datum přednesení příspěvku: 7. 12. 2006