OKULTNÍ NÁDOROVÉ BUŇKY U PACIENTŮ S KOLOREKTÁLNÍM KARCINOMEM

Konference: 2013 XXXVII. Brněnské onkologické dny a XXVII. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Kolorektální karcinom

Téma: IX. Nádory tlustého střeva a konečníku

Číslo abstraktu: 102

Autoři: MUDr. Josef Srovnal, Ph.D.; Mgr. Andrea Benedíková; doc. MUDr. Kamil Vysloužil, CSc.; MUDr.Mgr. Pavel Skalický, Ph.D.; MUDr. Ivo Klementa, Ph.D.; prof. MUDr. Miloslav Duda, DrSc.; as. MUDr. David Vrána, Ph.D.; prof. MUDr. Bohuslav Melichar, Ph.D.; MUDr. Karel Cwiertka, Ph.D.; Věra Růžková; Mgr. Lenka Radová, Ph.D.; doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D.

Východiska:

Detekce okultních nádorových buněk u solidních nádorů metodou RT-PCR v reálném čase je relativně snadnou metodou představující poten­ciálně účinný nástroj v klinické onkologii, který svým přínosem v oblasti ultrastagingu umožňuje zpřesnění diagnostiky. Cílem předkládané práce je objasnit pro­gnostickou hodnotu přítomnosti okultních nádorových buněk u pacientů s kolorektálním karcinomem.

Materiál a metody:

Do studie bylo zařazeno 256 pa­cientů operovaných pro kolorektální karcinom. Metodou real-time RT-PCR byly na míru exprese karcinoembryonálního antigenu (CEA) a cytokeratinu 20 (CK20) vyšetřeny vzorky periferní krve a kostní dřeně v den operace a měsíc po operaci. Naměřené hodnoty exprese testovaných markerů byly korelovány s klinicko-patologickými charakteristikami a s parametry přežití.

Výsledky:

Medián sledování souboru 191 pacientů s kolorektálním karcinomem klinického stadia I-III činil 62,5 měsíců, medián přežití 81,0 měsíců. Pozorovali jsme silnou závislost mezi přítomností okultních nádorových buněk a klinickým stadiem při využití Coxovy regresní analýzy. Pacienti s kolorektálním karcinomem a přítomností okultních nádorových buněk v periferní krvi při operaci za využití CEA jako markeru měli podstatně kratší celkové přežití (p < 0,06, HR = 1,984 [95% CI: 1,101-3,575]). Při využití markeru CK20 v kontrolních vzorcích krve měsíc po operaci měli pa­cienti s přítomností okultních nádorových buněk také kratší celkové přežití (p < 0,055; HR = 1,857 [95% CI: 1,005-3,432]). Obdobně bylo pozorováno výrazně kratší přežití také u pacientů s přítomností okultních nádorových buněk v kostní dřeni měsíc po operaci za využití markeru CEA (p < 0,02, HR = 2,368 [95% CI: 1,212-4,627]).

Závěr:

Výsledky naší pokračující studie potvrzují, že přítomnost okultních nádorových buněk je negativním prognostickým faktorem u pacientů s kolorektálním karcinomem. Metodou PCR lze takto identifikovat pacienty s přítomností okultních nádorových buněk a kratším přežíváním, na které se může cíleně zaměřit adjuvantní terapie.

Práce na tomto projektu je podporována granty MPOTIP FR-TI1/525, IGA UP LF_2013_015 a CZ.1.05/2.1.00/01.0030.

Datum přednesení příspěvku: 18. 4. 2013