PROBLEMATIKA MNOHOČETNÝCH GLIOMŮ MOZKU

Konference: 2016 XL. Brněnské onkologické dny a XXX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: zhoubné nádory mozku a CNS

Téma: XXVI. Nádory nervového systému

Číslo abstraktu: XXVI/24

Autoři: MUDr. Václav Vybíhal; MUDr. Ing. Eduard Neuman; MUDr. Marek Sova; MUDr. Pavel Fadrus, Ph.D.; MUDr. Andrea Šprláková-Puková, Ph.D.; MUDr. Leoš Křen, Ph.D.; RNDr. Ondřej Slabý, Ph.D.; MUDr. Radek Lakomý, PhD.

Incidence mnohočetných gliomů se pohybuje v rozmezí od 0,5 do 20 % všech gliomů, v průměru od 2,5 do 5 % v době stanovení diagnózy. Nejčastěji vyskytujícím se mnohočetným gliomem je multiformní glioblastom. Podle lokalizace rozlišujeme tzv. multifokální a multicentricky se vyskytující gliomy. V případě multifokálního výskytu se nádor šíří buď přes komisurální cesty, např. přes corpus call osum, nebo dochází k diseminaci prostřednictvím mozkomíšního moku. Při multicentrickém výskytu se jedná o separátní místa jejich vzniku, kdy nádory vznikají nezávisle na sobě. Tato varianta se vyskytuje nejméně častěji, resp. velmi vzácně. Někteří autoři ji dokonce považují za velmi nepravděpodobnou. Russell a Rubinstein kromě těchto dvou kategorií (multicentrického a multifokálního výskytu) přidávají ještě další - multifokální anaplazii v difuzním astrocytomu. Z časového hlediska je možno ještě rozdělit výskyt vícečetných gliomů na synchronní a metachronní. V zobrazovacích metodách je suverénní diagnostickou metodou magnetická rezonance, která může prokázat přímé spojení mezi nádorovými ložisky. Přesné rozlišení, zda se jedná o multicentrický či multifokální gliom či multiformní glioblastom, je možné pouze na základě genetického rozboru, i když ani v tomto případě nemusíme vždy dostat jasnou odpověď. Multifokální multiformní glioblastom má jasný monoklonální původ, zatímco multicentrický multiformní glioblastom vzniká ze dvou separátních klonů. Mnohočetné gliomy mozku tak mohou činit potíže v rámci diferenciální diagnostiky, a to především v případě metastatického postižení mozku, mnohočetných primárních lymfomů a dalších. Terapeutické modality mnohočetných gliomů jsou stejné jako v případě solitárních tumorů. Nicméně názory na terapeutický algoritmus se různí. V případě multifokálních lézí je zdůrazňován význam adjuvantní terapie, která má zasáhnout cesty diseminace procesu, které není možno eliminovat chirurgicky. Většina autorů se shoduje, že terapie by měla být individuální s přihlédnutím k charakteru ložisek a klinickému stavu pacienta. Prognóza je samozřejmě horší u vícečetných lézí než u solitárních tumorů s průměrným přežitím 7,6 měsíce.

Datum přednesení příspěvku: 27. 4. 2016