Radioterapií indukovaný glioblastom u dítěte léčeného pro meduloblastom mozečku (kazuistika).

Souhrn

Maligní gliomy představují nejčastější radioterapií indukovaný („sekundární“) solidní tumor. Jejich prognóza zůstává navzdory agresivní kombinované terapii krajně nepříznivá. Presentujeme kazuistiku šestnáctiletého chlapce, který vyvinul glioblastom šest let (diagnóza v listopadu 2006) po radioterapii a chemoterapii pro meduloblastom (obr. 1) dle protokolu SJMB 96 (ozáření kraniospinální osy s boostem na zadní jámu, cykly vinkristin/cyklofosfamid/cisplatina). Radioterapií indukovaný glioblastom (obr. 2) byl lokalizován v mozečku, v místě nejvyšší dávky předchozí radioterapie (boost do 55 Gy). Overexprese p53 imunohistochemicky nebyla prokázána. Vyšetření nádorové tkáně komparativní genomickou hybridizací (CGH) detekovalo komplexní změny karyotypu tumoru. Doplňující cytogenetické vyšetření (pruhování, G-banding) potvrdilo přítomnost amplifikace 12q v tumoru (obr. 3). Operací pacient dosáhl rentgenologické remise (obr. 4), ovšem další léčebné možnosti byly značně omezené pro předchozí intenzivní terapii a zřejmou postradiační etiologii. Adjuvantní radioterapie nebyla indikována, zahájili jsme kombinovanou léčbu orálním temozolomidem a etoposidem. Avšak dne 27. 6. 2007 se pacient dostavuje s krátkou anamnézou kmenových příznaků. MRI vyšetření prokazuje rozsáhlou inoperabilní recidivu tumoru v zadní jámě s infiltrací kmene. Dochází k rychlému zhoršování stavu a dne 12. 7. 2007 dítě zmírá na progresi (přežití bez relapsu = RFS 7 měsíců). Na základě tohoto případu diskutujeme obecné klinické projevy, patologické a cytogenetické nálezy, stejně jako dosud omezené léčebné možnosti radioterapií indukovaných gliomů (RIG).

Obrázrk

Přes známou kauzální vazbu mezi expozicí ionizujícímu záření a vznikem sekundární malignity není pro konkrétního jedince míra rizika jejího vývoje známa a nejsou k dispozici žádná profylaktická opatření. Pacienti s anamnézou léčby zářením v dětském věku by tedy měli být dlouhodobě sledováni i s ohledem na existující riziko rozvoje druhotné malignity v ozářeném terénu. Vzhledem k tristní prognóze RIG je kromě maximálně radikální a přitom šetrné resekce třeba individuálně zvažovat možnosti adjuvantní radioterapie a chemoterapie. Tyto pacienti jsou vhodnými kandidáty pro experimentální terapii.

Práce byla podpořena grantem IGA NR 9125-4

Literatura

1. Romeike BF, Kim YJ, Steudel WI, Graf N. Diffuse high grade gliomas as second malignant neoplasms after radiochemotherapy for pediatric malignancies. Childs Nerv Syst 2007; 23: 185-93.
2. Stavrou T, Bromley CM, Nicholson HS, et al. Prognostic factors and secondary malignancies in childhood medulloblastoma. J Pediatr Hematol Oncol 2001; 23: 431-6.
3. Korones DN, Smith A, Forman N, Bouffet E. Temozolomide and Oral VP-16 for Children and Young Adults With Reccu-rent or Treatment-Induced Malignant Gliomas. Pediatr Blood Cancer 2006; 47: 37-41.